„Nastíním zde historii stínu, jenž obletuje svůj hrob, vylíčím Upíra, Čarodějku, Záhrobní kouzelnici, jejíž hřích přežil i její pohřeb, jež nespočinula v pokoji, ale neklidně těkajíc v podobě Démona nahání hrůzu lidem i dobytčatům; dočteš se zde mnohé, co bys jinde přečetl stěží.“
Těmito slovy uvedl na počátku 18. století tajný rada olomouckého biskupství Schertz svou publikaci Magia posthuma, když se pokoušel mimo jiné najít cestu ke zmírnění paniky, která trápila celou Evropu a významně se dotkla také střední a severní Moravy. Dlouhodobě přibývalo zpráv o tom, že mrtví vstávali z hrobů.
Lidé nějakou dobu už mrtví chodí po kraji, sedají si ke stolu k osobám, jež znali ještě zaživa, ale pak kývnutím hlavy na někoho ukážou, kdo pak za pár dní zcela jistě umře.
