Například ve Fakultní nemocnici Olomouc mimo jiné využívají ukrajinské dobrovolníky, od pondělí jsou také v provozu i specializované ambulance pro utečence.
„V areálu nemocnice máme tři, pro dospělé na oddělení urgentního příjmu, další je na dětské klinice a třetí na porodnicko-gynekologické klinice,“ vyjmenoval Adam Fritscher, mluvčí nemocnice, ve které k úternímu dopoledni ošetřili 207 uprchlíků.
„Nejčastější zdravotní potíže jsou dehydratace, průjem, horečka, drobné úrazy. Hospitalizovali jsme už třiadvacet pacientů, mají nejčastěji diagnózu akutní infekce horních dýchacích cest, chronická ischemická choroba srdeční nebo zhoubný novotvar,“ dodal Fritscher.
Lékaři v regionu nabízí ošetření uprchlíků z Ukrajiny i bez registrace. Doporučila to také Společnost všeobecného lékařství a Sdružení praktických lékařů.
Praktici, kteří se připojili do seznamu na webu lekariproukrajinu.cz, a ošetří tak kohokoli, jsou téměř po celém kraji, kromě Olomouce také například v Hranicích, Litovli, Mohelnici, Jeseníku, Přerově, Prostějově, Šternberku, Šumperku, Zábřehu nebo Uničově.
„Jsme připraveni poskytnout bezplatnou akutní zdravotní intervenci i bez registrace. Naši ordinaci může vyhledat kdokoliv bez předchozího objednání. Hovořím anglicky, u uprchlíků bez alespoň pasivní znalosti angličtiny je vhodný doprovod tlumočníka,“ řekl praktický lékař ze Šumperka David Bednář.
Lékařům má pomoci specializovaný dotazník
Pokud se doktoři s uprchlíky nedomluví, mohou využít například dvojjazyčné karty s klíčovými slovy a frázemi z oblasti medicíny. Někteří sahají také po online překladači. Na stanovení správné diagnózy a metody léčby to ale prý mnohdy nestačí.
Proto zástupkyně Sdružení praktických lékařů ČR za Olomoucký kraj Jarmila Ševčíková vytvořila rozšířený dotazník, díky kterému se lékař o pacientovi dozví více.
„Když jsem uprchlíky ošetřovala, tak jsme museli použít překladač v telefonu. Něco málo jsme se domluvili rusky, bylo to ale velmi náročné. Proto jsem ve spolupráci s doktorkou, která je původem Ukrajinka, vytvořila rozšířený dotazník včetně otázek na alergie, různé nemoci, užívání léků, rodinnou anamnézu i na očkování,“ popsala Ševčíková.
„Otázky jsou formulované tak, aby pacient mohl odpověď pouze zatrhnout. Jakmile ho budu mít přeložený, tak ho dám k dispozici praktickým lékařům v kraji a také ho poskytnu celému sdružení,“ dodala.
Uprchlíci zdravotní péči zatím sami vyhledávají jen zřídka. Většinou potřebují léky, které nechali na Ukrajině, nebo přicházejí s méně závažnými problémy.
„Ke mně například zamířili pacienti s bolestmi kloubů nebo s tím, že jim chybí léky. Někteří už také potřebují vstupní prohlídku do zaměstnání,“ upřesnila Ševčíková.
Léky pro ně prý nebyl problém předepsat. „Byli registrovaní. Snažila jsem se ale najít léky, které jsou bez doplatku nebo pouze s minimálním,“ dodala.
Lékaři mluví o nutnosti očkování
V Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v Olomouci zajišťuje akutní zdravotní péči Český červený kříž.
„Po registraci a odchodu z centra se z hlediska zdravotní péče s uprchlíky jedná jako s českými občany. Mohou si tedy hned najít praktika, specialistu, zajít do nemocnice a podobně,“ popsal hejtman Josef Suchánek.
Myslí tam také na zamezení šíření covidu. Po příchodu se dělá screening a lidé s příznaky se podrobí antigennímu testování.
„Bylo by vhodné uprchlíky doočkovat proti covidu, ale také proti nemocem, proti kterým jim vakcinace chybí. Přesuny většího množství obyvatel mohou být rizikem, ale zase tak moc bych se nebála. Ukrajina je civilizovaná země,“ ubezpečila Ševčíková.
Také podle hejtmana je potřeba především naočkovat školní děti, které nemají všechna povinná očkování podle vyhlášky a nemohou je doložit.
Domluvu zjednodušují tlumočníci i krajané
Své ordinace mají k dispozici pro uprchlíky také pediatři a jsou připraveni potřebná očkování dětem poskytnout.
„Zatím se nám hlásí Češi, kteří přijali nebo se chystají přijmout uprchlíky z Ukrajiny. Většinou se ptají, zda s dětmi mohou přijít do ordinace. Domluvila jsem si tlumočníky, jejichž kontakt mám na stránkách. S nimi je možné se domluvit a do ordinace přijít,“ uvedla třeba praktická lékařka pro děti a dorost ze Šternberku Zuzana Sadílková.
Pokud však uprchlíci mluví anglicky, mohou přijít rovnou bez objednání. Utečencům pomáhají také krajané. V nemocnicích v Přerově, Prostějově a Šternberku pracuje devět lékařů z Ukrajiny.
„Aktivně se zapojili do pomoci, ať už prostřednictvím předávání materiální či zdravotní pomoci, nebo naopak pomoc s jejich transportem z válkou zasažené Ukrajiny do naší republiky,“ shrnul předseda představenstva společnosti AGEL Středomoravské nemocniční Jiří Ševčík.
Lidé prchající před válkou najdou pomoc i v ordinaci pro lidi v nouzi, kterou provozuje Charita Olomouc.
„Na naši ordinaci pro lidi v nouzi se zatím obrátily dvě ženy z Ukrajiny, které máme ubytované v našich kapacitách, protože si při odchodu ze země zapomněly vzít léky,“ uvedla mluvčí Charity Olomouc Eva Štefková.
Zdravotní pojištění už si vyřídily stovky lidí
Charita má v týmu i lékařku z Ukrajiny, odpadá tak jazyková bariéra, spolupracuje také s dobrovolníky tlumočníky.
„Naše lékařka ukrajinského původu mimo jiné koordinuje odesílání léků a zdravotnické pomoci z charity přímo do ukrajinského Ternopilu, odkud pomoc míří na nejzasaženější místa, jako jsou Charkov a Mariupol,“ dodala Štefková.
Do systému zdravotního pojištění v kraji se už zaregistrovaly stovky lidí z Ukrajiny, a to v krajském asistenčním centru v olomouckých Hanáckých kasárnách nebo na některé z devíti poboček Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP).
„Zde tuto agendu také lze vyřídit, ovšem pouze v případech, kdy už lidé mají udělený azyl za účelem strpění,“ připomněla mluvčí VZP Viktorie Plívová.
Náhradní průkaz pojištěnce, který příchozí z Ukrajiny dostávají, jim zajistí bezplatnou zdravotní péči ve stejném rozsahu jako pro místní.
„S tímto průkazem už si nemusejí sjednávat žádné další komerční pojištění,“ řekl náměstek pro služby klientům VZP Ivan Duškov.
