Dobrovolníci si v krajském asistenčním centru dávají vědět vysílačkami, aby šetřili čas. „Volám čekárnu.“ „Ano, čekárna.“ „Volný fotograf,“ zní v nich.
„Potřebuju odvézt na ubytování dvě maminky a hodně dětí,“ obrací se následně jedna z pracovnic na hasiče, který čeká u zázemí tlumočníků. Potom se zase rychle shání kočárek pro dvouleté dítě.
Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině |
Lidé se sem dostávají převážně z hlavního nádraží, cesta je zobrazená na letácích k rozebrání. Otevřeno je pro ně čtyřiadvacet hodin denně. Vyřídí tu vízum, pojištění, registraci na policii, jedno ze stanovišť patří úřadu práce. Dostanou informace o ubytování, v kasárnách se může krátkodobě ubytovat až sto uprchlíků. Mohou se tu najíst, odpočinout si.
K důležitým zastávkám nutným pro bezproblémový pobyt v Česku vede středem chodby červená čára s odbočkami. Připravený je i psycholog, který pomáhá také dobrovolníkům. Větší místnost patří vybavenému dětskému koutku. V čekárnách je na stolech voda, občerstvení, omalovánky.
Utečenci často prožívají věci, ze kterých mrazí. V týdnu do kasáren přišla třiadvacetiletá slečna se svou sedmnáctiletou sestrou a dvanáctiletým bratrancem. V Česku neměli žádné kontakty, o rodičích věděli, že je Rusové drží jako zajatce v jedné z obsazených elektráren.
Jiní plakali, když se dozvěděli, že během cesty jejich domovy vybombardovali. V centru pomohli i mamince se čtrnáctidenním miminkem narozeným ještě na Ukrajině.
Příchozí jsou unavení a emočně vyčerpaní
I přes neustálý pohyb je tady klid podobný tomu na úřadu. „Lidé mohou mít úzkost, strach, stres, ovšem v naprosté většině jde provoz bez problémů. Většinou jde o matky s dětmi, jsou za všechno hodně vděčné. Někdy lidé hodně čekají, zkoušíme to tady ale vyřešit maximálně rychle, děláme, co můžeme,“ říká jeden z tlumočníků.
Sbírka materiální pomociKdo chce nabídnout ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny, materiální pomoc nebo se zapojit jako dobrovolník, může využít formuláře na webu krajpomaha.cz. Pro dobrovolníky je k dispozici i číslo 602 802 442. Od pondělí do pátku mezi 14. a 17. hodinou lze také nosit dary do Hanáckých kasáren v Olomouci ke vjezdu z Koželužské ulice. Žádané jsou především věci jako deky, spacáky, termofólie, hygienické potřeby, prací prostředky. Věnovat je možné i trvanlivé potraviny. |
Příchozí dostanou pořadové číslo, a když s ním přijdou na řadu, mohou pak už celým procesem projít za několik minut. Denně zvládá centrum odbavit až tři sta žadatelů, po personálním posílení by se mohly počty ještě zvýšit.
„Myslím, že z pozice uprchlíka je lehčí zařídit všechno na jednom místě. Než aby k zátěži, kterou zažívají, museli zjišťovat, co je ještě potřeba. Chtěla jsem aspoň trochu pomoci, a protože jsem doma s dítětem, můžu jedině věnovat svůj čas. Pomáhám proto s příjmem, registracemi,“ popisuje dobrovolná koordinátorka Barbora.
Ženy s dětmi mohou po náročném přesunu do Olomouce nabrat síly například také v Domově pro ženy a matky s dětmi. Tam převážně stráví jen několik nocí, než zamíří do dlouhodobějšího ubytování.
„Většinou jsou maminky po dlouhé cestě s dětmi opravdu velmi unavené a také emočně vyčerpané. Na internetu nebo přes telefon sledují, jak jim zatím cizí armáda ničí jejich domov nebo jak jsou na tom jejich nejbližší, kteří zůstali na Ukrajině. Za každou pomoc jsou vděčné,“ popsala vedoucí domova Marie Zavadilová.
Šance získat práci je velká
Kdo z válečných běženců už ví nebo má myšlenky na to, že by chtěl pracovat, musí k vízu o strpění pobytu získat navíc od úřadu práce povolení k zaměstnání. Předtím je potřeba sehnat si pracovní místo a mít se zaměstnavatelem smlouvu. Šance na sehnání práce je ale pro lidi prchající z Ukrajiny poměrně vysoká.
„V Olomouckém kraji evidujeme více než tisícovku volných míst, kde zaměstnavatelé potvrdili ochotu zaměstnat ukrajinské uprchlíky,“ uvedl analytik krajské pobočky úřadu práce Jaroslav Mikšaník.
„Objevují se mezi nimi i nabídky, u kterých je vyšší pravděpodobnost obsazení ženami, jako jsou kuchařky, servírky, pokojské, švadleny, pomocné síly do kuchyně, uklízečky, zahradnice, prodavačky a podobně,“ dodal.
Příležitosti se najdou i ve zdravotnictví a sociálních službách, kde vznikla poptávka po nových zaměstnancích v důsledku pandemie koronaviru.
Úřad práce zjišťuje u firem volná místa, zaměstnavatelé zároveň začali práci nabízet. Najdou se i pozice, kde není znalost češtiny nutná. Protože ale velká část zaměstnavatelů má už s Ukrajinci zkušenosti, není jazyková bariéra tak velká.
„Už nyní se značná část migrantů z Ukrajiny, kterými jsou především matky s dětmi, zajímá o možnosti pracovního uplatnění a jejich vůle pracovat je opravdu velká. Zároveň ale věří, že se v brzké době vrátí zpět do své vlasti. Je tedy ještě brzy na to jakkoli predikovat další vývoj,“ doplnil Mikšaník.
