Za prací na Univerzitě Palackého v Olomouci dojíždí dlouholetý vysokoškolský učitel Zdeněk Sloboda z Prahy. Z 31 tisíc korun hrubého měsíčně kromě cest, bydlení v hlavním městě a dalších nezbytných výdajů také přispívá na výchovu dcery ve střídavé péči.
Loňské navýšení platu po sedmi letech přitom akorát pokrylo inflaci za tu dobu. Svou práci má rád, a tak zatím na rozdíl od jiných kolegů neodchází, dál učí a píše články a knihy.
Pokud ale odbory vyzvou ke stávce, je připravený se jí zúčastnit. „Hodně lidí je překvapených, že máme nižší mzdy než na základních a středních školách. Naše situace není důstojná,“ říká.
V Olomouci vznikla petice, vysokoškolští kantoři zvažují i stávku
Naposledy loni v létě upozorňovali lidé působící v humanitních a sociálněvědních oborech na velkou podfinancovanost svých pracovišť.
Několik set jich podepsalo petici, která vznikla v Olomouci, objevily se i úvahy o stávce. O několik měsíců později je situace kvůli nárůstu cen energií ještě o něco horší.
Nestačí nám to na platy ani energie. Vysoké školy kritizují návrh rozpočtu |
„Naprostá většina peněz, které filozofická fakulta hradí, jde na mzdy. Pokud nám tedy energie vzrostly zhruba čtyřnásobně, nemám kam jinam sáhnout než do mzdových prostředků. Nedovedu si ale představit snižování už tak ubohých mezd,“ popsal děkan olomoucké filozofické fakulty Jan Stejskal.
Petiční výbor se proto spojil s Asociací děkanů Filozofických fakult a dohromady jednají s představiteli vlády. Po setkání se zástupci ministerstva financí a úřadu pro vědu, výzkum a inovace se jim před dvěma týdny povedlo mluvit i s ministrem školství.
Financování vysokých škol se radikálně propadlo
„Ani jsme nemuseli vysvětlovat, jaká je naše situace, naše argumenty přijali. Vědí, že nejnižší platy na univerzitách jsou na filozofických fakultách, i jak málo peněz na ně máme,“ sdělil Stejskal.
„Nicméně žádné řešení je nenapadlo. Byli jsme vyzváni dodat další materiál a pan ministr Balaš rozhodl, že sestaví pracovní skupinu, která se to nějak pokusí vyřešit,“ doplnil.
S ostatními teď usiluje o to, aby skupina vznikla co nejdřív a našla rychlé řešení problému. Chtějí také apelovat na poslance.
„Financování vysokých škol se nám oproti regionálnímu školství radikálně propadlo, když se přidávalo učitelům mateřských, základních a středních škol,“ upozornil Stejskal.
Máme doma génia. S výjimečným talentem dítěte je třeba zacházet opatrně |
„Díky bohu, za konečně důstojné mzdy pro ně jsme rádi. Nicméně v balíku rozpočtu ministerstva školství měly před několika lety vysoké školy podíl zhruba dvacet procent a teď je to 11 procent,“ porovnal děkan.
Zkušený učitel má víc než profesor
Podle něj se to projevuje tím, že zkušený učitel na základní škole má stejný nebo vyšší plat než profesor na univerzitě. „To není v pořádku, v žádné civilizované zemi to není normální,“ zdůraznil.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připomíná, že poskytuje vysokým školám peníze, se kterými potom hospodaří.
„To se týká také mezd, které se řídí vnitřními mzdovými předpisy té či oné vysoké školy. Není to tedy tak, že by ministerstvo stanovovalo tarifní platy,“ sdělila mluvčí resortu Aneta Lednová.
Ministerstvo podle ní může mzdy ovlivnit pouze nepřímo, a to výší poskytovaných prostředků.
Dotovaná svíčková za 70 či 104 korun. Ceny jako v restauraci, zoufají studenti |
„Pro rok 2023 vzrostly celkové prostředky pro vysoké školy o zhruba 2,3 miliardy korun, z čehož lze přibližně pět set milionů korun využít podle dalších podmínek jednotlivých škol na navýšení mzdových prostředků,“ vysvětlila Lednová.
Pracovní skupina bude podle ní ustavena začátkem února a do poloviny tohoto měsíce by se mělo konat její první jednání.
S tužkou a papírem už dnes nevystačíme, říkají univerzitní odborníci
Asociace děkanů filozofických fakult upozornila, že nerovnosti ve srovnání s jinými fakultami vyplývají mimo jiné také ze zastaralých systémů hodnocení ekonomické náročnosti jednotlivých oborů, který vznikl začátkem 90. let a dávno neodráží realitu.
Archeologie, psychologie nebo jazyky podle asociace ke své práci využívají laboratoře a technologicky náročné přístroje a dávno si nevystačí jen „s tužkou a papírem“.
„V důsledku dlouhodobého podfinancování filozofických fakult dochází ke ztrátě konkurenceschopnosti na pracovním trhu a odchodu akademických pracovníků do nižších stupňů vzdělávacího systému, kde se jim momentálně nabízejí výhodnější platové podmínky,“ uvedli děkani v prohlášení.
Zdeněk Sloboda podotkl, že oproti přírodním nebo technickým vědám není ani snadné přivydělat si granty.
„Šance získat grant v soutěži v oblasti antropologie, sociologie a mediálních studií, která dělám, je nejvýš dvanáct procent. Zatímco jinde se rozdělují na projekty i desítky milionů, na humanitní a sociální vědy jdou statisíce,“ dodal odborník.
Plat na Západě? Téměř čtyřnásobný
Dva roky byl na stipendiu na Lipské univerzitě v Německu. „Na Západě bych měl na stejné pozici jako v Olomouci asi 4 500 eur hrubého, tady je to zhruba 1 200 eur,“ vyčíslil Sloboda.
Naše školství dělá za málo peněz hodně muziky, říká oceněný učitel |
„Vynikající vědci ze sociálních oborů proto odcházejí do zahraničí, další akademické prostředí opouštějí a jdou třeba do výzkumných agentur, poradenských firem. Například většina lidí z doktorského studia nezůstává, protože katedra nemá zdroje,“ popsal.
„Málokdo chce třetinový úvazek a učit dvě tři hodiny, k tomu publikovat a ještě se zaměstnat jinde, kde by mu či jí dali občas volno na výuku,“ zmínil k nedokončeným doktorátům. Podobné je to s nevědeckými zaměstnanci, jako jsou správci IT sítí, knihovníci a další.
„Nepotřebujeme mít stotisícové platy, ale alespoň lehce nad úrovní českého průměrného platu by se slušelo. Výkonů se po nás chce pořád víc, ale peníze zůstávají stejné. Věřím, že studující by stávku pochopili,“ uzavřel.
