Vstup do Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje schválili zastupitelé. Pro jich bylo 31 z 33 přítomných.
„Pokud bychom se vydali cestou soukromé společnosti, města a obce prodělají, protože pro soukromou firmu je důležitý zisk. Ano, dáme 63 milionů v průběhu šesti let. Servisní společnost odpady Olomouckého kraje má za cíl nejen zisk, který může investovat dál do rozvoje, ale i vysokou efektivitu dotřídění. Můžeme jako jednotliví akcionáři rozhodovat či ovlivňovat ceny,“ uvedla zastupitelka Lenka Jüngling (Piráti).
Radnice v kraji chtějí držet ceny za odpad, také vzniknou nové třídicí linky |
O prospěšnosti však není přesvědčená zastupitelka Helena Netopilová (Společně pro Přerov).
„Trochu mě udivuje, že si tady více nepovídáme o Prostějovu, který ze servisní společnosti vystoupil. Možná to řeší mylně, ale zhodnotil tento projekt jako nejdražší a nejnákladnější řešení. Kde je garance, že právě to, co se řeší přes veřejný sektor, nebude opravdu mnohem dražší než přes soukromé společnosti?“ ptala se Netopilová.
Většina řečníků, která se k tématu odpadu vyjádřila, se přikláněla pro vstup do projektu.
Byli mezi nimi i zástupci kraje – hejtman Josef Suchánek (STAN) a radní pro oblast životního prostředí a odpadového hospodářství Martin Šmída (Piráti).
„Jsme koordinátory, nikdo z toho nic nemá a podíl kraje, co se týká akcionářského držení, se snižuje v závislosti za počtu zájemců ze strany měst a obcí,“ podotkl Suchánek.
Legální nakládání s odpadem
Podle Šmídy je projekt ekonomicky, technologicky i ekologicky životaschopný.
„Dává obcím jistotu, že budou mít jak legálně nakládat s odpadem i po roce 2030, nechává jim přidanou hodnotu v jejich rukou. Všechny vklady, které do něj dají, nikde nezmizí, ale promění se na majetek, který dál patří právě městům a obcím,“ řekl Šmída.
Od roku 2030 nebude možné odvážet odpad na skládky. Jde o legislativní nařízení, které bude platit po celé Evropské unii. Kraj proto přišel se servisní společností, která má situaci vyřešit.
„Prostřednictvím servisní společnosti chceme postavit v Olomouci dotřiďovací linky, kde by se odpad upravil k dalšímu využití, ať již v recyklaci, nebo pro energetické účely. Obce mohou do společnosti kapitálově vstoupit a využít všech jejích výhod včetně zajištění nakládání s odpadem,“ připomněl Šmída.
Zásah hasičů u požáru skládky na Přerovsku skončil, škoda je nulová |
Cílem společnosti je poskytovat svým akcionářům služby spojené s odpadovým hospodářstvím co nejlevněji.
„Důležitým faktem je, že obce budou skrze spolek spoluvlastníky této společnosti a budou ji mít zcela pod kontrolou. Samy si určí, jaké další služby budou chtít zajistit, ať již samotný svoz odpadu, či pomoc s tou odpadovou byrokracií,“ konstatoval radní Šmída.
Do projektu, který vyjde na 450 milionů korun, se již zapojily obce a města napříč celým krajem, například Olomouc, Uničov, Hranice, Lipník nad Bečvou či Litovel.
Letos v únoru však ze společenství vystoupil Prostějov. Vedení města rozhodnutí zdůvodnilo tím, že dostalo dvě výhodnější nabídky na řešení odpadového hospodaření po roce 2030. Podle prostějovské opozice si ovšem město mělo postup důkladně promyslet a své rozhodnutí opřít o studie posuzující výhodnost jednotlivých variant.
28. září 2017 |
