Zbavit se postupně všech akcií ve prospěch měst a obcí. Takový je cíl Olomouckého kraje, který snižuje svou majetkovou účast v krajské odpadové společnosti. Věří, že společnou kontrolou firmy dokážou držet přijatelné poplatky za odpad a také s ním obchodovat. V Olomouci už se chystá stavba moderní třídicí linky za zhruba půl miliardy korun.
Když v polovině prosince krajské zastupitelstvo schválilo další odprodej akcií Servisní společnosti odpady Olomouckého kraje, zůstal kraji zhruba jen 27procentní podíl. Čtyři procenta si koupily Hranice a staly se tak přímým akcionářem, na osm procent posilnil spolek sdružující v zastoupení menší obce.
Teplo v kraji podraží až skoro trojnásobně, výrazně vzrostla i cena vody |
Množství akcií odpovídá počtu obyvatel. „Chceme, aby se zapojilo co nejvíc obcí, ostatně pro ně tento projekt tvoříme a z pohledu kraje koordinujeme. Jedná se o to, aby byly připraveny na rok 2030, kdy se zákonem ukončí skládkování,“ informoval krajský radní pro životní prostředí, odpady a zemědělství Martin Šmída (Piráti a STAN).
„Skrze projekt si samosprávy vybudují infrastrukturu, jejímž klíčovým prvkem je dotřiďovací linka. Díky tomu zvládneme co nejvíce odpadů využít v recyklaci, ze zbytků potom vyrobit palivo, které využijeme energeticky, ideálně na území našeho kraje,“ upřesnil Šmída.
Variantami, kde odpad využít, jsou přerovská a olomoucká teplárna. Výrobce a dodavatel tepla a elektrické energie Veolia už začal s přípravami.
„Mezi nejvýznamnější projekty, na kterých Veolia během léta pracovala, patří výstavba multipalivového kotle v Teplárně Přerov, který bude vyrábět teplo z biomasy a takzvaných tuhých alternativních paliv, vyrobených z vytříděných nerecyklovatelných odpadů. Dostavbou kotle skončí přechod teplárny od uhlí na mix jiných, ekologičtějších paliv. Také v Olomouci proběhla přestavba uhelného kotle a výstavba nového na špičkové výtopně,“ uvedla firma v prohlášení loni na podzim.
Obří linka má být nejmodernější v ČR
Linka schopná variabilně třídit odpad na nejrůznější komodity podle poptávky trhu má už příští rok začít vznikat v areálu technických služeb v Olomouci-Chválkovicích. Zpracovat by mohla až 60 tisíc tun odpadu ročně.
Na financování projektu, vycházejícího včetně stavby na zhruba půl miliardy, se budou podílet právě obce a města, tedy akcionáři servisní společnosti.
„K prosazení záměru centrální dotřiďovací linky bude nutné shromáždit alespoň 300 milionů korun. Požadovaný příspěvek je patnáct set korun na obyvatele. Tato částka pokryje investiční náklady na vybudování potřebných zařízení. Pro akcionáře spolufinancující záměr bude cena na bráně o šestnáct až dvacet procent nižší oproti ostatním,“ vysvětlil projektový manažer Technických služeb města Olomouce Lukáš Václavík.
Kraj chce odpady spalovat v teplárnách, pomoci má i nová dotřiďovací linka |
Podle technických služeb by šlo o nejmodernější linku v Česku. Třídicí centrum by mělo vzniknout pravděpodobně také v Šumperku nebo Zábřehu, protože svážet neseparovaný odpad ze severu regionu by bylo příliš drahé.
Velký odpadový plán vznikl na kraji už před osmi lety, ale postupně skomíral a zapojené obce z něj vystupovaly. Současné vedení nakonec rozhodlo, že zkusí celou vizi oživit.
„Obce si stěžovaly, že projekt nebyl transparentní, teď se ale vyvíjí docela šikovně, přibývají noví zájemci. Troufám si říct, že jsme zatím nejdál ze všech krajů. Věřím, že za dva roky zbývající ve volebním období záměr dotáhneme do jasného konce. Teď pořád ještě sbíráme peníze, budeme se hlásit o významné dotace, abychom mohli zainvestovat velké peníze do třídírny odpadů a mohli s ním dále nakládat,“ poznamenal hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN).
„Aby to nedopadlo jako s vodou“
S rostoucími poplatky za skládkování teď stojí mnohé samosprávy před strategickým rozhodnutím.
„Musejí si spočítat, jestli jim za to účast v projektu stojí, nebo ne. Dnes za nimi třeba přijde komerční poskytovatel a řekne, že obec do likvidace odpadu nemusí investovat vůbec nic, stačí se zavázat na dvacet třicet let a dávat firmě sto procent svého odpadu. Jenže neví, zda cena nebude za pár let přepálená. Ta samozřejmě poroste, akorát pokud bude tvořit zisk Servisní společnost Odpady Olomouckého kraje, peníze půjdou zpátky do systému a na jeho zkvalitňování. Anebo to bude jako s vodou, která se dostala do rukou nadnárodních monopolů a zisky odcházely ven,“ varoval Suchánek.
Z podobného důvodu nakonec čerstvě vstoupil do odpadového spolku například Tovačov na Přerovsku.
„Koupili jsme si akcie. Pokud bude kraj řešit odpady komplexně, což v minulosti úplně nebylo, protože tehdy se zabývali jen zbytkovým směsným komunálním odpadem, tak to výhodné bude. Jak bude cena vypadat od kraje, potažmo co nabídnou firmy, nikdo netuší. Začít se ale někde musí, protože skládkování skončí,“ shrnul tovačovský starosta Marek Svoboda (KDU-ČSL).
„Model je často srovnávaný s vodou. I město Tovačov je součástí VAK Přerov, který asi ze sedmdesáti procent vlastní obce a města regionu. V představenstvu se rozhoduje o investicích a v podstatě si to řídíme my. Neříkám, že to musí být nezbytně spravedlivé, ale společnost se snaží dobře fungovat a rozdělovat účelně peníze. Hlavně zůstávají finance v regionu a nejsou vyváděné někam do zahraničí,“ doplnil Svoboda.
Produkce komunálního odpadu v Olomouckém kraji v roce 2021 vzrostla o dvě procenta na 347 557 tun. Na jednoho obyvatele v roce 2021 připadlo 560 kilogramů komunálního odpadu. Množství bylo o dvacet kilogramů vyšší než v roce 2020.
V roce 2019 jeden obyvatel kraje vyprodukoval v průměru 534 kilogramů komunálního odpadu. Průměrně na jednoho obyvatele České republiky v roce 2021 připadlo 511 kilogramů opadu. Olomoucký kraj měl v roce 2021 ve srovnání s ostatními kraji třetí nejvyšší množství komunálního odpadu na obyvatele.
