Manželé Zelení si v Žešově postavili nový rodinný řadový dům poté, co museli původní objekt zbourat kvůli nevyhovujícímu stavu. Stálo to dost peněz, ale Zelení investovali, protože v důchodu nechtěli mít moc starostí.
Veškerou radost z nového bydlení jim teď však berou nepovolené stavební práce, které se odehrávají v sousedství.
„Samozřejmě, že se vedle nás bude stavět, protože je to stavební místo, ale ať se to, prosím, dělá podle práva a ať to nepoškozuje sousedy,“ žádá opakovaně Zdeňka Zelená.
Vše začalo před lety, když soused požádal o stavební povolení na rekonstrukci svého chátrajícího domu. Problém byl v tom, že už neexistovala společná štítová zeď.
„V projektové dokumentaci ji však dům určený k rekonstrukci měl. Ve skutečnosti žádná zeď nebyla a za naší štítovou zdí se nacházel jen průjezd bez základů,“ popisuje Zelená. Podala proto námitku, ale stavební úřad ji smetl ze stolu.
„Podle výkresu je na hranici pozemku zeď tloušťky 300 milimetrů. Ať už se jedná o zeď ve vlastnictví stavebníka, nebo zeď společnou pro oba sousední objekty, tak tato část stavby nebude rekonstrukcí dotčena,“ tvrdil ve stavebním povolení vedoucí stavebního úřadu v Prostějově Jan Košťál.
Po nepovolené demolici začal soused načerno stavět nový dům
Nebyla to však pravda. Vlastní úplně novou štítovou zeď si totiž Zelení postavili už na svém pozemku.
„Tady jsou fotografie,“ ukazuje Zelená, která se proti rozhodnutí úřadu odvolala. Neuspěla, a tak podala žalobu. Než ji však soud stihl projednat, soused bez povolení svůj dům úplně zboural.
Poté, opět bez povolení, začal stavět nový dům. Už stihl vybudovat základovou desku. Manželé Zelení se nyní strachují, že beton zasáhl do jejich domu a poničil izolace.
„Soused základy asi o metr zvedl a podle znalce hrozí, že budou neúměrně tlačit na naši zeď. Už nám začíná praskat dlažba. Není přece možné, aby si někdo bez demoličního výměru a bez stavebního povolení dělal, co chce,“ rozčiluje se Zelená.
Když stavební úřad její námitky ignoroval, obrátila se na úřad ombdusmanky. A ten jí dal za pravdu.
„Po nepovolené demolici došlo k nepovolené výstavbě, neboť stavba základů nového domu od počátku postrádala územní rozhodnutí a stavební povolení. V současnosti se tak na pozemku nachází nepovolená stavba. Očekával bych, že stavební úřad uzná pochybení a v nejbližší době zahájí řízení o jejím odstranění,“ vyzval zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.
Stavební úřad jakékoliv pochybení odmítá
Stavební úřad to vidí jinak, podle něj povolení na rekonstrukci nabylo právní moci.
„Na jeho základě pak stavebník vybudoval podél štítové zdi sousedního domu část základové konstrukce tak, aby zeď zároveň staticky zajistil,“ tvrdí Košťál. Podle něj majitel až při rekonstrukci zjistil, že jeho dům je ve špatném stavu, a proto ho zboural. Udělal tak přestupek, za který dostal pokutu. Úřad nyní vede řízení o dodatečném povolení betonového základu.
„Stavební úřad při svém postupu nepochybil, jelikož je toho názoru, že stavba byla zahájena za platnosti stavebního povolení. Majitel v dohledné době žádnou další výstavbu neplánuje,“ dodal Košťál.
Pozemek je psaný na Martinu Frelichovou, jejím manželem je Petr Frelich, který má v Prostějově stavební firmu.
„Celá věc se táhne už pět let, je v řešení a na všechno jsem měl povolení. Dům byl původně určený k rekonstrukci, ale než se vyřídilo stavební povolení, začal chátrat a musel se zbourat. Sousedé jsou věční stěžovatelé. Všechno jsou to pomluvy,“ tvrdí Frelich.
„Vše nasvědčuje tomu, že se tak stavebník snaží obejít zákon“
Zástupce ombudsmanky má však odlišný názor. „Jsem přesvědčen, že stavební úřad nereagoval na nepovolenou demolici tak, jak požaduje stavební zákon,“ sdělil Křeček.
Celou situaci měl podle něho řešit neprodleně, a ne až poté, co zasáhl jeho úřad. Rovněž tvrzení o vybudování „části základové konstrukce“ podle Křečka není pravda.
„Je to v zřejmém rozporu s tím, co stěžovatelka doložila na fotografiích. Je z nich patrné, že uvnitř prostoru lze pozorovat vybetonované základy nového domu, základovou desku s otvorem pro budoucí odvádění odpadu,“ konstatuje Křeček.
Betonové základy považuje za nepovolené a rozhodně podle něj nespadají pod stavební povolení k rekonstrukci domu.
„Vše nasvědčuje tomu, že se tak stavebník snaží obejít zákon,“ uzavírá Křeček.
