Archeologové předpokládají, že obyvatelé keltského sídliště byli v úzkém kontaktu s proslulým keltským opidem u Starého Hradiska vedle Protivanova.
„Sídliště ve Studenci má urbanisticky dobře promyšlenou strukturu a patří k největším dosud odkrytým nížinným sídlištím Keltů z doby opid, a to nejen na střední Moravě, ale i v rámci celého moravského území,“ popsal vedoucí výzkumů Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.
Zdejší lidé měli poměrně rozvinutou domácí výrobu. „Na hospodářskou činnost lidí žijících v širším zázemí evropsky proslulého opida Staré Hradisko ukazuje nejen hlubší kvadratická jáma v těsné blízkosti potoka, která sloužila snad k máčení textilních rostlin, zejména lnu, ale především pozůstatky tkalcovské dílny,“ nastínil Fojtík.
„Tu dokazuje žlabovité zahloubení při stěně jedné ze zemnic a skládka několika poškozených hliněných závaží z osnovy tkalcovského stavu. Jedná se o jeden z mála podobných dokladů domácké textilní výroby z tohoto období v českých zemích,“ dodal.
Vykopávky na východě obce Studenec v místě zvaném Zápověda se uskutečnily na podzim a na začátku zimy. Vyvolala je stavba protipovodňové hráze, polní cesty a výsadba zeleně, protože lokalita je zdrojem vody pro Studenecký potok.
Archeologové odhalili celkem 42 objektů, které kromě jedné zásobní jámy zřejmě ze starší doby bronzové, náleží k rozsáhlé osadě Keltů z pozdní doby laténské. Experti našli nadzemní stavby na kůlech, zásobnice, sklípky a jedenáct zahloubených chat, takzvaných polozemnic, které sloužily nejspíše jako výrobní objekty.
Na místě byly také zlomky keramických nádob či soubory zvířecích kostí, ale i předměty z kovu, z parohů nebo z kamene. Archeologové našli například i dva rotační kamenné mlýnky na obilí, takzvané žernovy. Důkazem čilých obchodních aktivit byl nález zlaté mince.
„V tomto případě šlo o osminku statéru mušlovitého typu bójské provenience, která patří k příznačným platidlům období 1. století před Kristem,“ dodal prostějovský archeolog Pavel Fojtík.
