Díky cyklu Příběhy našich sousedů, které vymyslela nezisková organizace Post Bellum, se do sbírky Paměť národa dostaly i osudy, které by jednou nejspíš upadly v zapomnění.
Je mezi nimi třeba příběh Žofie Sýkorové, která přežila pomstu nacistů na konci druhé světové války ve vesnici Javoříčko, nebo životní peripetie Vladimíra Hučína, který bojoval proti komunistickému režimu s pomocí výbušniny a strávil za to dva a půl roku ve vězení. A také příběh diplomata Václava Hrůzy z Prostějova, jenž pět let fáral jako politický vězeň na Jáchymovsku.
„Když jsem pátrala po pamětníkovi, jehož příběh bychom mohli zpracovat, ozvala se moje snacha, že zajímavý osud má její dědeček. Ukázalo se, že je to výborný vypravěč,“ popsala Hana Lužná, učitelka ze Základní školy E. Valenty v Prostějově, která vedla skupinu pěti žáků dokumentaristů.
Václav Hrůza se do vězení dostal jako velmi mladý, na základě vykonstruovaných obvinění byl už ve svých jednadvaceti letech odsouzen na doživotí.
„Po osmi letech strávených v jáchymovských uranových dolech a dalších věznicích se dočkal nového procesu a byl propuštěn. Stigma politického vězně nesl celý další život, ale měl štěstí, že se setkával s osvícenými lidmi. Ty nezajímala jeho minulost, ale co umí,“ shrnuly děti v anotaci příběhu.
Václav Hrůza mluví několika cizími jazyky. I díky tomu pracoval v podniku zahraničního obchodu Intergeo a služebně pobýval v zemích celého světa. Svoji profesní kariéru ukončil jako velvyslanecký rada v Mongolsku. Dnes žije v Prostějově, v blízkosti svých synů a jejich rodin.
Děti si díky projektu zkouší práci s kamerou či stříhání videa
Projekt Příběhy našich sousedů chce v dětech vzbudit zájem o vlastní kořeny a své okolí. Zároveň jim umožňuje vyzkoušet si práci dokumentaristů. Žáci se pod vedením svých učitelů a koordinátora z organizace Post Bellum učí natáčet rozhovor celoživotních vzpomínek, práci s kamerou nebo profesionálním diktafonem. Mají také možnost navštívit studio Českého rozhlasu či dílnu, kde se učí střihat video.
„Právě díky projektům se může dařit dostávat do výuky dovednosti, které v budoucnu žákům umožní uspět na pracovním trhu. Patří k nim flexibilita, ochota učit se novým věcem, technologická a mediální gramotnost, schopnost najít inovativní řešení problémů nebo spolupráce v různorodých týmech,“ tvrdí metodička vzdělávacích projektů Post Bellum Magdalena Benešová.
Všechny žákovské výstupy z cyklu Příběhy našich sousedů lze najít na internetových stránkách. Nahrávky celoživotních vzpomínek se postupně objevuje také v internetovém archivu Paměť národa.
