Do několikaletého bádání nad nalezenými ostatky velmožů se zapojilo několik desítek vědců. Na výsledek bádání upozornil Radiožurnál.
„Výzkum však stále ještě pokračuje, chybí ještě ztotožnit dva jedince,“ uvedl, Jan Frolík z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze.
Test DNA rozhodne, zda kosti z olomouckého kostela patřily Přemyslovcům |
Nalezené ostatky by se po ukončení zkoumání měly vrátit zpět do Olomouce. K jejich ztotožnění pomohly vědcům nejen výsledky DNA a radiouhlíkového datování, ale i výzkum z oblasti antropologie či stravy jedinců.
„Na základě této kombinace máme identifikovaného Otu I. a jeho manželku Eufemii, jeho vnuka Otu III. a jeho manželku Durancii. Toto rozlišení umožnilo právě C14 (radiokarbonová metoda datování), neboť jedny ostatky jsou staršího data a jedny mladší. Pak zde máme jednoho ze synů Oty III. - Břetislava, nebo Vladimíra a ztotožněnou dceru Marii,“ uvedl archeolog.
PřemyslovciOlomoucký kníže Ota I. zvaný Sličný (1045 - 1087) byl nejmladším synem Břetislava I. a jeho manželky Jitky, je zakladatelem kláštera Hradisko v Olomouci, který patří k nejstarším na Moravě. Jeho žena Eufemie byla uherskou princeznou. Jeho vnuk Ota III. (1122 -1160) byl knížetem olomouckého údělu v letech 1140 až 1160 a za manželku měl ruskou šlechtičnu Durancii. |
Ztotožnění přemyslovských knížat Oty I. a Oty III. je podle odborníků průlomové.
„Jsou to jediní moravští Přemyslovci, které máme k dispozici, a jsou tak jediným srovnávacím materiálem pro pražské Přemyslovce. Měli jsme ještě možnost zkoumat ostatky Valentina Hrbatého, což byl poslední Přemyslovec opavské větve, který byl pohřben v polské Ratiboři. Kosti jsou však natolik kontaminované, že se nám nakonec nepodařilo určit ani pohlaví, takže jsme jej potvrdit nemohli,“ doplnil Frolík.
Výsledky výzkumu jsou podle něho unikátní také v tom, že se podařilo ztotožnit jednu ucelenou část přemyslovské rodiny.
Stěhování
Ostatky olomouckých Přemyslovců měly přitom bouřlivý osud - i podle historika Leoše Mlčáka mají totiž za sebou strastiplnou pouť, několikrát se podle dochovaných pramenů stěhovaly.
Přesto zůstaly zachovány v relativně dobrém stavu, na čemž má svůj podíl i netradiční způsob uchování. „Podle archivních pramenů byly kosti v roce 1675 omyty horkým vínem,“ řekl již dříve historik Leoš Mlčák.
Ostatky vyzvedli archeologové v Olomouci v srpnu 2018, bádání odborníků trvalo několik let, na délce trvání se podepsala i pandemie koronaviru.
Na stopě Přemyslovcům. První analýzy ukázaly, že část kostí patří mužům |
Výzkum však podle archeologa nekončí - ke ztotožnění zůstávají odborníkům dva jedinci. Kromě určení totožnosti jednoho ze synů Oty III. neznají ještě totožnost třetího muže, pravděpodobně může jít o opata Jana.
Pracovat chtějí i na rekonstrukci obličejů přemyslovských knížat. Informace k výsledkům bádaní budou zveřejněny na chystané výstavě v Arcidiecézním muzeu v Olomouci, kde mají být vystaveny schránky, ve kterých byly uloženy.
Centrum vzdělanosti
Samotné ostatky olomouckých Přemyslovců by se poté měly slavnostně vrátit zpět do kaple svatého Štěpána Klášterního Hradiska.
„Pro Olomouc je potvrzení ostatků především Oty I. událostí prvořadého významu. Vždyť kláštery nebyly jen církevními institucemi, ale i centry vzdělanosti. Olomouc tak klášter Hradisko, který založil Ota I., nesmírně pozvedl,“ sdělila mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá.
Potvrzení ostatků ještě zdůrazňuje význam olomoucké větve Přemyslovců. „Pro město může být tento aspekt velkým turistickým tahákem,“ doplnila.
8. srpna 2018 |
