Nejdál je s participativním rozpočtem Jeseník, kde letos lidé navrhovali městu své představy podruhé. Jedenáctitisícové město vyčlenilo do dalšího ročníku participativního rozpočtu celkem jeden milion korun.
„Je vidět, že lidem není jejich město lhostejné a chtějí, aby se zvelebovalo. Letos registrujeme celkem 39 návrhů. Po posouzení jejich proveditelnosti postoupilo do hlasování sedmnáct,“ sdělila mluvčí jesenické radnice Lucie Musialová.
O projektech, které se nakonec budou realizovat, rozhodnou lidé v hlasování 7. října. Do finále postoupily například běžecké okruhy na Křížovém vrchu, revitalizace hřiště v místní části Bukovice, přírodní Priessnitzova sprcha ve Smetanových sadech, houpačka u Muzikantské stezky nebo socha medvěda na Masarykově náměstí.
„Návrhy, které nepostoupily do hlasování, byly zařazeny do zásobníku projektů, které by se mohly v budoucnu realizovat přímo z rozpočtu města, popřípadě některé z městských organizací,“ informoval místostarosta Jeseníku Tomáš Vlazlo.
Pilotní ročník participativního rozpočtu se uskutečnil v roce 2019. Lidé či spolky přihlásili přes padesát projektů, z nichž 25 postoupilo do veřejného hlasování.
Zvítězil nápad na pořízení laviček do letního divadla ve Smetanových sadech. Na druhém místě skončil projekt na okrášlení a oživení parku na náměstí Svobody. Třetí byl plán na zvelebení okolí okrasného rybníka.
Další ročníky přibrzdil covid
Další velká města kraje zatím participativní rozpočet nemají. Některá ho ale zvažují nebo připravují.
Stejně jako Jeseník měly první participativní rozpočet v roce 2019 také Hranice na Moravě na Přerovsku. Teď připravují druhý. „Kvůli covidu byla pauza, ale na jaro příštího roku vyhlásí město další ročník,“ informoval mluvčí Hranic Petr Bakovský.
V roce 2019 vyhrála z přihlášených projektů úprava plážového hřiště na volejbal a okolí. Hřiště už funguje a podle Bakovského je místní hodně využívají.
Velký úspěch měl také participativní rozpočet v Šumperku. Už v roce 2017 se v prvním ročníku prosadil nový mobiliář do městských ulic, o dva roky později bylo ve druhém ročníku vybudováno dětské hřiště u šumperského divadla.
Od té doby však město participativní rozpočet nezřídilo. „Svou roli určitě sehrál covid. Zatím není jasné, kdy a zda bude další ročník. Dosud se tato záležitost ve vedení města neprobírala,“ sdělila šumperská mluvčí Soňa Singerová.
Prostějov chystá první ročník
Svůj první participativní rozpočet připravuje druhé největší město kraje Prostějov. „Snahou je zapojit lidi, aby hledali možnosti, jak si zpříjemnit život ve městě,“ sdělila Jitka Vystavělová z prostějovského magistrátu.
První veřejný workshop připravujeme na 14. října, kde se lidé dozvědí podmínky přihlášek, harmonogram přihlašování, hlasování a další důležité informace.
Radnice vyčlenila do participativního rozpočtu celkem tři miliony korun. Maximální podpora pro jeden projekt je milion korun. Letos na podzim se budou přihlašovat projekty a příští rok v únoru budou lidé hlasovat pro ty, které potom dostanou finanční podporu.
Krajské město má participativní rozpočet rozdělený na díly. Mezi 27 městských částí rozděluje ročně olomoucký magistrát celkem 8,1 milionu korun.
„Tato částka je stejná už několik let. Místní si pak sami rozhodnou, jak peníze použít. Někde nakoupí nové lavičky, jinde byl pořízen umělý povrch na hřiště nebo herní prvky pro děti,“ popsal mluvčí olomouckého magistrátu Michal Folta.
Šternberk volí cestu dotací
Jiný způsob, jak dostat peníze mezi žadatele, volí Šternberk. Nevypisuje participativní rozpočet, ale snaží se veškeré požadavky vykrýt dotacemi z rozpočtu. Dotace má v přepočtu na obyvatele výrazně vyšší než jiná města v kraji.
„Letos jsme rozdělili téměř jedenáct milionů korun. Dá se říct, že máme velmi dobře vykryté všechny oblasti a lidé nemají potřebu chtít participativní rozpočet,“ vysvětlila mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.
Letos bylo díky dotaci dobudováno zázemí hojně navštěvovaného Klášterního zooparku ve Šternberku.