Pondělí 27. června 2022, svátek má Ladislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 27. června 2022 Ladislav

Sad ve Šternberku zarůstal trnkami, nyní v něm i šedesátileté třešně plodí

  14:11
Nádherný třešňový sad ve Šternberku ležel dvacet let ladem. Mezi lány úrodné Hané a lesy Nízkého Jeseníku živořil ve stínu trnek, hlohů a jasanů. Nyní už díky jednomu ekologovi a mnohým dárcům zase dělá radost lidem, kteří tam vyrazí na procházku, a má dokonce vlastní facebookové stránky.

Když se Jiří Beneš loni od kamaráda dozvěděl, že na okraji Šternberka živoří starý zarostlý sad, hned druhý den byl na místě, aby si jej mohl prohlédnout. Teď už má pozemek za korunu pronajatý od města a postupně z divočiny vysvobozuje krásné šedesátileté třešně (facebookové stránky sadu zde).

Pás zeleně mezi polem a zahrádkářskou osadou Aleš ekologa okamžitě zaujal.

„Vešel jsem do úžasného biotopu. Podobných míst v dnešní krajině není moc. Všechno jede na produkci, v lese i v zemědělství. Mizí životní prostor pro ohrožené druhy hmyzu, ptáků i větší zvířata jako jsou zajíci nebo srnci,“ vrací se Jiří Beneš na přelom loňského jara a léta, kdy sad poprvé uviděl.

Ačkoli stromy jsou pořád plodné, hlavním cílem nejsou třešňové marmelády, ale právě význam sadu pro přírodu.

Pily se v sadu vyhýbají i stromům, které už nemají větve, nicméně pořád v nich mohou vyrůstat hmyzí larvy nebo hnízdit ptáci. Žijí tam například chránění brouci krasec třešňový a zlatohlávek chlupatý nebo kudlanka nábožná.

Třešně ovšem nazmar přijít nemusejí. „Chci, aby byl sad otevřený lidem. Když si někdo přijde nasbírat bečku na třešňovici nebo košík na buchtu, v žádném případě mi to nevadí,“ říká správce.

Místo je volně přístupné po polní cestě. Co si ovšem lidé přinesou, musejí si zase odnést. Žádné koše ani zázemí pro návštěvníky Beneš neplánuje. Místo laviček tam leží několik pokácených, nezpracovaných stromů.

Dílo zkušeného sadaře

Kdo sad vysázel, Jiří Beneš netuší. Ať už to byl kdokoli, moc dobře věděl, co dělá.

„Stromy jsou nádherně založené. Je jich tu asi sto padesát, jen se to teď těžko počítá, sad má tři a půl hektaru a zatím jsme vyčistili jeden. Dost třešní mezitím vyrostlo samo z pecek. Do toho trnky, hlohy, jabloně, stará hrušeň,“ líčí Beneš, který už na místo pozval i různé znalce na ovocné odrůdy.

Jedním z nich byl i sadař Ondřej Dovala. „Díky tomu, že třešně jsou vysazené v řadách vzdálených od sebe dvacet i více metrů a rovněž vzdálenost jednotlivých stromů v řadách je úctyhodná, mají pravidelné koruny, které jsou zavětvené až k zemi. I přes jistý věk nejde o stromy, které by se měly vykácet nebo nechat na samovývoj, a tedy postupné chřadnutí,“ hodnotí odborník.

„Přestože starých třešňovek u nás existuje celá řada, jsou v naprosté většině případů za zenitem omladitelnosti stromů, z tohoto úhlu pohledu je šternberský sad opravdu unikátní,“ dodává Dovala.

Práce na pět let minimálně

I když tráví Jiří Beneš v sadu každý den aspoň čtyři hodiny, sám by takové množství práce nezvládl. Odhaduje, že potrvá pět let, než bude místo podle jeho představ.

Zve proto dobrovolníky z celé republiky, které ubytovává a stravuje u sebe doma.

„Protože už na to přestal stačit rodinný rozpočet, troufl jsem si vypsat dárcovskou výzvu. Setkalo se to až s překvapivě velkým zájmem, jsem za to moc vděčný. Vybralo se přes sto tisíc korun, což mi pokryje všechny náklady, které s tím mám. Navíc můžeme pořídit také motorovou pilu a křovinořezy,“ těší ho.

V sadu, který při srovnání leteckých snímků začal zarůstat přibližně v roce 2003, připravuje správce na červen výstavu velkoformátových obrazů šternberského malíře Petra Zlámala.

„Do budoucna chystáme i noční pozorování hmyzu, bude to i pěkné místo na focení svatebních fotek. Jsem otevřený jakémukoli nápadu,“ přemítá.

Zatím je před ním a dobrovolníky ještě pořádná dřina. Výsledkem jsou i hromady dřeva. Něco stopí Benešovi doma, část si berou zahrádkáři ze sousedství, podařilo se domluvit i odběr v olomoucké zoologické zahradě. I dřevo je Jiří Beneš ochotný darovat.

Obnovy sadů

Starých sadů v české krajině ubývá. Od 19. století byly ovocné sady například na svahu Kosíře, kde však postupně zarůstaly.

V posledních přibližně sedmi letech se proto ochránci přírody pustili do jejich obnovy. 

„Přicházejí stále nové druhy ovocných stromů a na ty staré a místně významné se zapomíná. Staré sady a ovocné stromy kolem cest mizí a vysazovány jsou pouze nové odrůdy. Přitom staré a krajové odrůdy mají řadu vlastností, které nenajdeme u odrůd moderních - odolnost proti nemocem, přizpůsobivost místnímu klimatu nebo půdním podmínkám,“ uvádí na svém webu Regionální sdružení Iris Prostějov, které patří pod Český svaz ochránců přírody.

  • Nejčtenější

Českem se prohnaly bouřky, zaměstnaly hasiče. Prahu zalilo 100 milimetrů

Česko v noci zasáhly silné deště a bouřky. Za uplynulých 24 hodin napršelo nejvíce na stanici Praha-Komořany a to 100,8...

Měla jsem pár piv, mumlala náctiletá. Autem pro ni přijel opilý otec

Opilé dívky spící na lavičce u autobusového nádraží v Přerově si o víkendu všimli strážníci. Když ji probudili,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Boom prodejů bytů končí, teď stojí zájemci fronty na pronájmy

Výraznou proměnu zažívá trh s nemovitostmi v regionu. Zatímco ještě loni byl obrovský zájem o koupi bytů či domů a...

Z poklesů bitcoinu mi bylo i fyzicky zle, říká přední český propagátor Kicom

Premium Umí jednoduše vysvětlit složité věci, debaty o kryptoměnách prokládá vtipnými poznámkami a sem tam se mu připlete do...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bouře opět udeřily. Bez proudu byly desetitisíce míst, silný vítr bral střechy

Silné bouřky se v pondělí odpoledne prohnaly republikou. Silné poryvy větru lámaly na Pardubicku stromy a větve, a to...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Ekonomie hlouposti: počet hlupáků „v oběhu“ je vyšší, než si myslíte

Premium Hloupí lidé patří ekonomicky k nejnebezpečnějším. Za hloupé je třeba považovat ty, kteří škodí druhým i sobě samým. V...

  • Další z rubriky

Klíčová je odvaha, říká o rozvoji Olomouce Radim Kašpar

Pro rozvoj Olomouce je důležitá odvaha a flexibilnější územní plán. Říká to šéf Okresní hospodářské komory Olomouc...

Město zaskočilo pětinásobným zvýšením daně pro některé podnikatele

Kojetínská společnost Evila, která se zaměřuje na výrobu textilní galanterie, letos zaplatí městu na dani z nemovitosti...

Dlouhé stráně zvyšují bezpečnost, opatření při úpravách se dotknou i turistů

Do modernizace přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně letos ČEZ investuje více než 60 milionů korun. Peníze půjdou...

Čím víc na východ, tím je tradiční nářečí víc zakořeněné, líčí jazykovědkyně

Premium Vedoucí dialektologického oddělení Ústavu pro jazyk český Akademie věd Martina Ireinová krásně vypráví o vývoji nářečí....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Aerolinky ruší tisíce prázdninových letů. Pilot vysvětluje proč

Tisíce zrušených letů, mnohahodinové fronty, vyčerpaný personál ostřelovaný výpověďmi. Současné letectví je v těžké...

Nadané děti mají společné rysy. Rodiče to někdy nepoznají, říká expert Mensy

Premium Pouhá dvě promile populace – tedy jenom jeden člověk z pěti set – má IQ vyšší než 150. Zhruba každý padesátý má přes...

Kladivo na ruské dělostřelectvo. HIMARS se zapojil do bojů

Americký dělostřelecký systém HIMARS, po kterém Ukrajina volá už několik týdnů, byl konečně dopraven k bojujícím...

Někde bědují nad benzinem, jinde už hladoví. Zdražování pociťují lidé všude

To, že je všechno dražší a že pravděpodobně bude ještě o něco hůř, se rozhodně netýká jen Česka. Britský deník The...

Tradiční hluboká orba vadí Bruselu. Čeští farmáři mohou přijít o peníze

Premium Jarní ječmen, který se používá v pivovarnictví a sladařství, ztratí kvalitu. Česká pole už nebudou jako dřív a farmáře...