O pravidelné sportování nemá zájem stále větší množství dětí. Vyplývá to z výsledků dotazníkového šetření České unie sportu, do kterého se zapojilo více než sto klubů z kraje.
„Čtyřiceti procentům klubů se nevrátil dostatečný počet dětí po lockdownu,“ shrnul manažer komunikace České unie sportu Jiří Uhlíř.
Podle zástupců sportovních oddílů v kraji za to může především pandemie koronaviru, kdy děti nemohly sportovat v kolektivu.
„Po těch dvou letech jsou marné. Nemají žádný pohybový základ. Moc nevědí, co se svým tělíčkem mají dělat.
předsedkyně mažoretkového oddílu
Fantasy Přerov Bronislava Valentová
„Máme po covidu dost velké úbytky. V číslech to je pokles zhruba ze 110 dětí na 80,“ porovnal například hlavní trenér týmu Vem Camará Capoeira Olomouc Ondřej Novák.
Na poklesu kolem 30 procent se kluby napříč sporty shodují. „Před pandemií jsme měli 76 děvčat, po ní jich máme 56, takže pokles tam je,“ potvrdila také předsedkyně mažoretkového oddílu Fantasy Přerov Bronislava Valentová.
Někde však odešla i polovina dětí. „Definitivně skončilo přibližně 30 procent dětí. V krajském přeboru nás ale třeba hrálo 16 a zůstalo nás osm,“ postěžovala si předsedkyně Klubu mládežnické kopané Zubr Přerov Zdeňka Joslová.
Hlavní problém je lenost
Některým sdružením pomohly jarní nábory. „Teď jsme udělali nábor, takže jsme nabrali celkem dost dětí, ale i tak máme úbytek asi o deset procent,“ řekl předseda TJ Sokol Horní Moštěnice Josef Kozák.
Oddíly se navíc shodují, že kvůli pandemii děti zpohodlněly. „Lenivost je enormní a motivovat děti k pohybu je stále těžší. Je tam nechuť cokoli dělat,“ sdělil Novák.
S tím souhlasí i předsedkyně Klubu mládežnické kopané Zubr Přerov. „Vidím je často sedět někde s telefony místo fotbalu. Když se jich zeptám, proč už nehrají, tak mi řeknou, že se jim nechce anebo kamarád už nechodí. Je to hrozné,“ svěřila se Joslová.
Stejnou zkušenost má i předsedkyně mažoretkového oddílu z Přerova. „Starší děvčata za pandemie trávila čas s partou po ulicích, takže do pravidelných tréninků nechtěla naskočit zpátky,“ podotkla Valentová.
Nezájem rodičů
Podle některých trenérů je chyba i na straně rodičů. „Často se nezajímají, co dělá dítě na kroužku. Přivedou mi ho a zmizí. Mají na hodinu pokoj. Jenže když děti nemají podporu z rodiny, tak si můžou říct, že to pro ně nemá smysl,“ vysvětlil trenér capoeiry v Olomouci.
Nezájem matek a otců pozoruje za svoji třicetiletou praxi i Joslová u fotbalu v Přerově.
„Zaplatí a je jim jedno, jestli dítě na trénink jde, nebo ne. Dřív rodiče chodili s potomky na trénink, dali si kávu a dívali se na ně. Dnes nám dítě dají a odcházejí. Vědí, že na hodinu a půl třikrát v týdnu mají vystaráno. Dřív se také chodili dívat na zápasy, ochozy byly plné, i babiček a dědečků. Dneska jsou tam dva rodiče. To je největší problém. Rodiče nejeví absolutně zájem,“ postěžovala si.
Trenéři ovšem kritizují i přístup rodičů dětí, které se sportem nepřestaly, ale nechodí pravidelně. „Přijdou mi laxní. Pořád je omlouvají. Tréninková morálka je u mladších horší než před pandemií. Před ní mi přišlo, že rodiče jeli naplno, a tím pádem i děcka. Teď, když se dětem nechce, tak ho sem nepřivezou,“ řekla Valentová.
Z průzkumu také vyplývá, že děti mají horší kondici. „Skoro 76 procent předsedů sportovních klubů z kraje uvedlo, že pozorují u dětí zhoršenou fyzickou kondici, sportovní zdatnost nebo nárůst váhy,“ vyjmenoval Uhlíř.
Souhlasí s tím i předseda TJ Sokol Horní Moštěnice. „Je vidět, že mají horší motoriku i vytrvalost. Přibyly na váze,“ sdělil Kozák.
Udělat kotrmelec je problém
Potíže tak dětem působí i základní dovednosti. „Vidím, že když mají udělat kotoul nebo se rozeběhnout, tak mají problémy,“ sdělila Joslová.
Trenéři tak musejí být mnohem opatrnější než dříve. „Po těch dvou letech jsou marné. Nemají žádný pohybový základ. Moc nevědí, co se svým tělíčkem mají dělat. Těžko se trénuje a cvičí. Nedovolíme si u dětí dělat to, co dříve, nechceme riskovat, že se zraní,“ vysvětlila předsedkyně mažoretkového oddílu z Přerova.
Některé oddíly v poslední době pozorují i nárůst počtu zranění u dětí. „Děcka chtějí hned balon, ale nerozcvičí se a neuvědomují si, že se může cokoliv stát. Nejsou tak operativní, spadnou a poměrně lehce si zlomí ruku nebo natáhnou vazy,“ sdělila předsedkyně oddílu kopané z Přerova.
Pandemie podle klubů zhoršila i jejich imunitu. „Jsou častěji nemocné než před pandemií, jak nebyly pospolu,“ doplnil Kozák.
Podle primáře chirurgicko-traumatologického oddělení Nemocnice Agel Šternberk Marka Polácha tkví problém nejen v koronavirové pandemii, ale prostě i v aktuální době.
„Objevily se studie a odborné články, jak se zhoršuje pohybová dovednost dětí a jejich fyzická kondice. Nemají správné sportovní návyky, což se promítá do problémů s koordinací těla. Tento problém je dlouhodobý až generační,“ sdělil lékař.
