Takzvaný olomoucký loket sloužil v minulosti na celé Moravě jako délková míra. Podle něj odměřovali obchodníci zákazníkům svá sukna, plátna nebo provazy. V češtině se udržel jako rčení: „zač je toho loket“.
„Je to přesná kopie lokte, který je uložen v depozitáři Vlastivědného muzea,“ uvedl restaurátor a umělecký kovář Otakar Ruček.
Vykování lokte mu trvalo asi týden. Nápadu umístit loket na zeď radnice ovšem trvalo k naplnění mnohem déle.
Myšlenka vrátit městu jeho loket se objevila asi před dvěma lety. „Padlo to při nezávazné diskusi. Jen jsme se tak bavili o dávné Olomouci,“ potvrdil autor nápadu historik Leoš Mlčák.
Loktů bylo v minulosti mnoho. Prakticky v každém městě měli ten svůj. Zatímco pražský měřil necelých 60 centimetrů, v německých městech to bylo 65 centimetrů a ve Vídni dokonce 77,7 centimetru.
Zřejmě proto, že olomoucký loket měl svou délkou blízko k tomu vídeňskému, ustanovil císař Ferdinand III. v roce 1638 olomoucký loket jako závazný pro celou Moravu.
„Olomoucký loket byl kdysi pevně připojen k domu na nároží Ostružnické ulice. Dnes je tam banka, proto jsme se s památkáři dohodli na umístění na budově radnice,“ vysvětlil náměstek primátora Viktor Tichák.
Zatímco původní loket byl umísťován všude svisle, nyní je připevněn vodorovně, aby opticky nenarušoval fasádu radnice.
Otakar Ruček ho vykoval ze čtyřhranného profilu a následně jej i patinoval. „To aby se co nejvíce blížil originálu z doby baroka a nebudil dojem nového výrobku,“ prohlásil restaurátor.
Loket v nejbližší době doplní také informační tabule zhotovená ze slitiny.
Kamenné srdce aneb zač je toho Loket |
V loktech se za Rakouska-Uherska měřilo až do roku 1876. Poté císařství přešlo na desetinnou soustavu a jako závaznou míru přijalo francouzský metr. Ten byl ustanoven za Francouzské revoluce v roce 1791.
