Loni se v kraji narodilo 6 584 dětí a zemřelo 8 126 lidí, výsledkem je tudíž přirozený úbytek o 1 542 obyvatel. Narozených oproti roku 2019 přibylo mírně, zato počet zemřelých meziročně vzrostl o 17 procent.
Zatímco posledních pět let se tak pokles počtu obyvatel kvůli většímu množství zemřelých než narozených pohyboval v regionu zhruba mezi čtyřmi až sedmi stovkami lidí ročně, loni číslo vzrostlo téměř na trojnásobek.
„Vysoký nárůst se týkal především posledního čtvrtletí, ve kterém zemřelo oproti stejnému období roku 2019 o téměř 67 procent více lidí. Nejvíce úmrtí nastalo v listopadu, kdy zemřelo 1 039 osob, zatímco průměrný počet zemřelých v listopadu v letech 2015 až 2019 byl 558,“ shrnula Jarmila Benešová z olomoucké pobočky Českého statistického úřadu.
„Statistické údaje o zemřelých podle příčiny úmrtí zatím nejsou, ale dá se usuzovat, že na výrazném nárůstu úmrtnosti měl významný podíl covid-19,“ doplnil demograf David Fiedor z Univerzity Palackého.
V regionu žilo ke konci minulého roku 630 522 obyvatel, z toho více než třetina v okrese Olomouc a pětina na Přerovsku. Naopak v nejméně lidnatém jesenickém okrese to bylo pouze šest procent, ten je navíc s necelými 38 tisíci obyvateli nejmenším okresem Česka. O několik tisíc lidí více má v regionu třeba jen Přerov či Prostějov a samozřejmě Olomouc.
Polovina dětí se narodila neprovdaným ženám
Součástí statistik je i migrace, kromě Šumperska takto loni získala většina oblastí více obyvatel než prostřednictvím narozených dětí. Do kraje se přistěhovalo necelých pět tisíc lidí, v kladných číslech nicméně v tomto ukazateli bylo jen Prostějovsko a Olomoucko, jinde se víc lidí odstěhovalo. Z přistěhovaných tvořili zhruba čtvrtinu cizinci.
„Je vidět, že Jesenicko, Šumpersko a Přerovsko jsou pro lidi z jiných částí republiky méně zajímavé okresy, proto se z nich víc lidí vystěhovává,“ okomentoval to demograf Fiedor.
V roce 2020 se v kraji narodilo o 3,5 procenta více dětí než za rok 2019, z toho prvorozených z nich byla téměř polovina, druhorozených více než třetina a necelá tisícovka se narodila matkám jako třetí či další dítě v pořadí.
Vyrovnané pak byly počty dětí narozených provdaným matkám a narozených mimo manželství, o čtyři děti více bylo těch spadajících do druhé zmíněné kategorie. Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství byl na Jesenicku, kde se jich takto narodilo téměř 65 procent. V Česku mají vyšší podíl už jen v okresech Bruntál, Sokolov a Most.
Svateb ubylo o pětinu, rozvodů o desetinu
Naopak počet sňatků v uplynulém roce poklesl v porovnání s rokem 2019 o 548, což představuje sedmnáctiprocentní úbytek. Z těch, kteří se stali manželi, šlo pro čtvrtinu ženichů a nevěst o druhý nebo další sňatek.
Poklesl ale také počet rozvodů, meziročně soudy rozvedly o 122 manželství méně, což představuje pokles o devět procent.
Olomoucký psycholog Lubomír Smékal míní, že i tento ukazatel ovlivnila koronavirová situace. „Méně rozvodů lze přičíst i obavám, kam jít. Pro jednoho z dvojice znamená rozvod stěhování jinam, a to je dnes mnohem složitější než v normálních časech. Ekonomické důvody a životní podmínky teď hrají mnohem větší roli,“ vysvětlil.
Podle něj se rozvodovost zase zvýší. „Řekl bych, že pandemie je v tomto ohledu jakýsi katalyzátor. V podstatě urychlí něco, co se má stát, takže lidé, kteří by se jinak rozvedli třeba za pět let, se rozvedou výrazně dřív. Rozvod s velkou pravděpodobností postihne i ty, kteří ho loni jenom odsunuli, je to pouze otázka času,“ míní Smékal.
