Prozatím poslední průzkum k budoucnosti náměstí Republiky radnice uspořádala ve spolupráci s katedrou geoinformatiky z Univerzity Palackého na podzim.
Náměstí Republiky |
A to poté, co při letošním ročníku akce Evropský týden mobility náměstí na zkoušku pro auta uzavřela. Řidiči sem v září pět pracovních dní nesměli, prázdné parkoviště sloužilo jako zázemí pro kulturní program.
Lidé pak od poloviny září do konce října odpovídali jak přes klasické dotazníky, tak prostřednictvím elektronických formulářů. Nyní má město na stole výsledky.
„Na otázku, jakou variantu využití náměstí Republiky preferují, v odpovědích dominovala s 67,1 procenta varianta využití jako veřejného prostoru bez automobilů. Celkem 27 procent respondentů by upřednostnilo veřejné parkoviště, zbylých 5,9 procenta nemá názor,“ upřesnila mluvčí radnice Radka Štědrá.
Vyhnat auta chtějí obyvatelé centra i sídliště
Do průzkumu se zapojilo více než šest set lidí, organizátoři je při zpracování odpovědí rozdělili podle věku, pohlaví a také bydliště. Mimo jiné se ukázalo, že na většinový názor Olomoučanů o dalším využití parkoviště nemá vliv skutečnost, kde v Olomouci bydlí.
„Odpovědi respondentů, kteří bydlí přímo v centru, a budoucnost náměstí se jich tak dotýká nejvíce, se od celkového rozložení neliší. Výsledky rovněž potvrzují většinový souhlas s variantou náměstí Republiky bez aut,“ nastínila Štědrá.
„K tomuto návrhu se nejvýrazněji přiklonili lidé ze Svatého Kopečku, rodinné zástavby na východ od řeky Moravy, z pásu kolem města a ze sídliště Lazce,“ dodala.
O náměstí bez aut si přitom Olomoučané řekli už v létě 2017. O svůj názor se tehdy v anketě vyhlášené městem podělilo přes tři sta lidí, téměř sedmdesát procent z nich bylo pro snížení počtu parkovacích míst. A to včetně podstatné části rezidentů.
Olomouci chybí peníze i na prodloužení tramvajové trati
Stále nezodpovězenou otázkou ovšem zůstává, jestli – a případně kdy – se plány naplní. Proměna parkoviště ve veřejný prostor bude totiž drahá. Dělníci totiž nebudou pracovat jen na povrchu, ale především v podzemí, kde všechny inženýrské sítě potřebují velkou opravu. Jejich obnova a rozkopání náměstí jsou tak pouze otázkou času.
„Tento prostor je potřeba vyřešit komplexně. Proto je tato investice tak obrovská, a proto je v nejbližších deseti nebo patnácti letech mimo reálné možnosti města, pokud nebudou dostupné dotace na úpravu veřejných prostranství,“ podotkl primátor Miroslav Žbánek z hnutí ANO.
Město se přitom s nedostatkem peněz potýká na více frontách. Radní tak museli tento měsíc z napjatého rozpočtu na příští rok vyškrtnout roky slibované prodloužení tramvajové trati na Nové Sady a také nutnou modernizaci odpadového centra. Kvůli dalším investicím a opravám si navíc zadlužená Olomouc musí vzít téměř půlmiliardový úvěr.
Sám Žbánek by přitom chtěl, aby náměstí po rekonstrukci fungovalo jako plnohodnotný veřejný prostor s přímou vazbou na kulturní instituce, které na něm či v okolí sídlí. Vlastivědné muzeum, městská knihovna, Univerzita Palackého, Muzeum umění či v budoucnu také Středoevropské fórum by jej tak mohly využívat jako svoji venkovní scénu.
S těsnějším provázáním náměstí Republiky a zdejších institucí pak počítá také architekt David Mareš z pražského ateliéru třiarchitekti, jenž pro město zpracoval studii proměny této části centra Olomouce.
