Výzvu na čerpání evropských dotací z programu Technika pro integrovaný záchranný systém vypsalo ministerstvo v prosinci 2015. O peníze se mohli ucházet profesionální hasiči, obce jako zřizovatelé dobrovolných hasičských jednotek, policie i kraje jakožto „vlastníci“ zdravotnických záchranných služeb,
Vedení záchranky už na jaře následujícího roku počítalo s tím, že kraj dotaci získá. Téměř 110 milionů mělo posloužit na nákup 24 aut a dalšího vybavení.
„Já jsem velký optimista, naše šance, respektive šance našeho zřizovatele (Olomouckého kraje - pozn. red.), vidím na 99 procent,“ odhadoval loni na konci května ředitel záchranné služby Petr Hubáček.
Před nedávnem však dostal špatnou zprávu. „Přestože Olomoucký kraj měl příspěvek slíbený, ministerstvo pro místní rozvoj jeho žádost nakonec zamítlo. Dotaci nepřidělilo žádné záchranné službě, dostali ji pouze hasiči a obce. Je velká škoda, že to takto dopadlo,“ řekl nyní šéf záchranky.
Sousední kraj dostane pro záchranku 54 milionů
Resort ministryně Karly Šlechtové však vysvětlil zamítnutí olomoucké žádosti tím, že kraj zareagoval na danou výzvu s prodlevou.
„Výzva Technika pro integrovaný záchranný systém byla vyhlášena jako průběžná. Podpora u takových výzev je poskytována v pořadí, v jakém žadatelé podali svou žádost. Olomoucký kraj svou žádost podal v porovnání s ostatními žadateli pozdě,“ podotkla mluvčí ministerstva Veronika Vároši.
Odmítla tím zároveň verzi, že by ministerstvo při hodnocení žádostí stranilo hasičům na úkor záchranek.
„Obce jako zřizovatelé jednotek sboru dobrovolných hasičů byly jednoduše v této výzvě daleko aktivnější než jiní žadatelé,“ vysvětlila mluvčí a jako další argument ohledně nestrannosti při přidělování dotací použila žádost sousedního Zlínského kraje.
„Díky včasnému podání byl podpořen projekt s názvem Technika pro Zdravotnickou záchrannou službu Zlínského kraje s příspěvkem 54 milionů korun,“ řekla Vároši.
Jednou to vyjde, jindy ne, říká náměstek. Viníka kraj nehledá
Současný náměstek hejtmana pro zdravotnictví Dalibor Horák, který v době vyhlášení výzvy ještě na kraji nebyl, má o celé záležitosti jen kusé informace.
„Někdy v listopadu mi informace o nějakém neúspěchu při žádosti o dotace poslal ředitel záchranné služby. To už je dobře dva měsíce, mezitím byly Vánoce. Je možné, že to byly ty sanitky,“ řekl Horák.
Na dotaz, jestli bude zjišťovat, proč kraj na dotaci nedosáhl a zda se tak nestalo třeba vinou některého z jeho úředníků, pak odpověděl:
„Na dotace není právní nárok. Peníze na ně jsou vždy omezené a všechny žádosti uspokojit obvykle nejde. Jednou to prostě vyjde, jindy dostane druhý. O žádné pochybení se podle mě nejednalo, šlo zkrátka o převis poptávky,“ míní Horák.
Zdůraznil zároveň, že hejtmanství bude do obnovy vozového parku investovat bez ohledu na dotační neúspěch.
„Krajský rozpočet na letošní rok už nyní počítá s nákupem šesti vozů, naší snahou bude pořídit jich deset. Samozřejmě je ale pravda, že tyto peníze bychom mohli použít jinak, pokud bychom dostali dotaci,“ připustil.
První tendr čelil kritice, že byl šitý na míru jednomu výrobci
Vozový park záchranné služby se měl podle původního plánu kraje dočkat velké obnovy už předloni. Kraj měl totiž z EU přiklepnutou na tuto investici dotaci 65 milionů. Místo nákupu „desetiletí“ však přišla velká ostuda - hejtmanství se unijních peněz samo dobrovolně vzdalo.
Důvodem byl mimo jiné fakt, že tendr na dodavatele vozů byl nekvalitně připravený. V konečném důsledku by to mohlo zkomplikovat čerpání evropské dotace - kvůli případnému odvolání některého z uchazečů o zakázku by hrozilo, že kraj nestihne koupit vozy do požadovaného termínu a bude je muset zaplatit ze svého.
Za špatně zpracovaný tendr mohlo podle kraje bývalé vedení záchranné služby. Na to, že podmínky soutěže budí pochybnosti, přitom upozorňovala několik měsíců MF DNES s odkazem na kritiku několika prodejců aut, podle nichž byl tendr šitý na míru vozům Volkswagen (psali jsme zde).
