V části objektu se uvažovalo o dalším využití pro kulturu, vzdělávání, dílničky a kroužky dětí. Radnice své rozhodnutí odůvodnila vysokými provozními náklady muzea. Kdy se bude s manufakturou znovu něco dít, není jasné. Současné vedení ale muzeum zcela odmítá.
„Muzeum tohoto typu s sebou nese vysoké provozní náklady. Navrhujeme proměnit budovu na živý prostor s galerií, dílnami pro školy, prostory pro základní uměleckou školu, dům dětí,“ nastínil starosta Šumperka Miroslav Adámek (ANO).
„Zkrátka proměnit budovu v komunitní místo setkávání. Myslím, že je to využití velmi reprezentativní,“ shrnul.
Podle něj městská Galerie Jiřího Jílka působí nyní v podmínkách, které neodpovídají jejímu významu. „Už jsme to s kurátorkou probírali, byli jsme na místě a z těch prostor byla nadšená,“ sdělil Adámek.
Galerie potřebuje reprezentativní prostory, tvrdí koalice
Názor podpořil i radní Radovan Auer (Šumperáci), který pracuje jako manažer v kultuře na republikové úrovni. „Vadilo by mi statické muzeum, které tady mělo vyrůst. Bylo by velmi nákladné na provoz. Bez šance, aby na sebe návštěvností vydělalo,“ míní Auer.
Hlavní prostor je podle něj jako stvořený pro reprezentativní galerii. „Naše Galerie Jiřího Jílka má bez diskusí nadregionální význam. Pokud lidem nabídneme k reprezentativním výstavám odpovídající prostory, přijedou i z větších vzdáleností,“ je přesvědčený Auer.
Na pouze částečně zrekonstruovaném historickém objektu se ale nezačne s pracemi dřív než v roce 2026.
„To je nemyslitelné, pokud se tři roky nebude v rekonstrukci pokračovat. Celou dobu bude manufaktura jen chátrat a peníze, které jsme už investovali, přijdou vniveč,“ kritizoval bývalý starosta Tomáš Spurný (Srdcem pro Šumperk), který je nyní v opozici.
Budova má novou střechu, je staticky zajištěna a má za sebou odvlhčovací práce. Rekonstrukce si zatím vyžádala přibližně 25 milionů korun.
Muzeum textilnictví bylo dříve jednou z priorit města
Spurnému vadí, že se změnou vedení města končí projekt textilního muzea, který byl dříve pokládaný za jednu z nejdůležitějších investic města.
„Zdůvodnění, že muzeum vyvolá vysoké provozní náklady, nemůže obstát. Náklady bez muzea budou stejné a město naopak přijde o příjem ze vstupného v atraktivní expozici,“ je přesvědčený Spurný.
Podle něj nevymyslelo současné vedení nic nového. „Aktivity, o kterých hovoří, tam měly být i podle původního projektu. Jen část objektu měla být ještě využitá jako muzeum,“ připomněl.
Vedení města v současnosti jednoznačně upřednostňuje rekonstrukci Domu kultury jako nejdůležitější investici poslední doby. Její příprava ale pořád drhne.
„Čekají nás investice do Domu kultury, do škol a další důležitější projekty. Klapperothova manufaktura musí počkat,“ sdělil už před časem starosta Adámek.
Zastavení manufaktury byla chyba, míní opozice i odborníci
Manufaktura by přišla na výrazně více než sto milionů, Dům kultury podle odhadů na více než čtvrt miliardy. Zastavení oprav manufaktury považuje opozice za velkou chybu.
„Město má v rozpočtu velký přebytek neproinvestovaných peněz a manufaktura byla perfektně připravena,“ argumentoval Spurný. „Stavba se měla dokončit, navíc v době, kdy z ušetřených peněz město kvůli inflaci rychle ztrácí,“ dodal.
Opozice upozornila, že Šumperk není nijak bohatý na historické památky takového významu. „Byl by to opravdový klenot pro turistiku,“ je přesvědčen Spurný.
Podobně uvažují i někteří odborníci v cestovním ruchu. „Turistických cílů v Šumperku a okolí je poskrovnu. Manufaktura měla být přesně ten tahák, který nabídku výrazně zpestří,“ sdělil ředitel Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáš Rak.
„Pokud takové zajímavosti nebudou vznikat, region začne ztrácet na atraktivitě,“ obává se.
Podobný názor má i šumperská památkářka Monika Paulová. „Textil byl pro město zcela zásadní. Šlo o obor, který přinesl rozkvět Šumperka. Bylo by dobré expozici textilu vybudovat, byť se zpožděním,“ doporučila.
První na kontinentu
Manufakturu založil v roce 1785 vídeňský velkoobchodník a bankéř Johann Ernst Klapperoth. Byla přitom vůbec první firmou na výrobu manšestru v Evropě mimo britské ostrovy. V době největšího rozkvětu zaměstnávala až tři stovky lidí. Tkalci vyráběli také oblíbený tripp a plyš.
Návštěvník muzea se měl ocitnout v 18. století, kdy Klapperoth přichází do Šumperka z Vídně a zakládá tam manufakturu. S pomocí nejmodernějších vizuálních efektů se lidé měli přenést do tehdejšího obchodu a šicí dílny a potkat se s postavou zakladatele.
Živá expozice měla poskytnout i virtuální návštěvu císaře Josefa II., protože Klapperoth dodával svůj manšestr také na císařský dvůr do Vídně. Další část expozice měla nabídnout další vývoj textilnictví v Šumperku a významné rody s ním spojené.
Už v roce 2012 volili čtenáři serveru iDNES.cz mezi zchátralými památkami v Olomouckém kraji ty, které si zaslouží zachránit. V hlasování vyhrála právě šumperská manufaktura.
Město po letech úsilí koupilo v roce 2016 zchátralou budovu od soukromého majitele a začalo připravovat její rekonstrukci. V posledních letech zajistilo jen nejnutnější záchranné práce a nyní přestavbu zastavilo.
Otázkou je, zda práce na pokračování rekonstrukce manufaktury vůbec začnou za tři roky. Přestavba Domu kultury za stovky milionů korun se totiž pořád komplikuje a podle optimistického scénáře by mohla skončit nejdřív v roce 2028.
