Medojed kapský je na chov velmi náročné zvíře. Vytvořit mu správný výběh tak, aby se z něj nedostal, je totiž oříšek. Zvídavý a technicky nadaný tvor si s jakoukoli překážkou hravě poradí.
Zoo Olomouc medojedy chová už od roku 2018 úspěšně. Dokonce se jim přednedávnem narodilo další mládě. Doposud odchovali tři.
„Medojedů je v zoologických zahradách opravdu málo a mláďat ještě méně, protože jejich chov je velmi náročný. Důležité je například ve správný čas oddělit březí samici od samce,“ vysvětluje zooložka Libuše Veselá. Nová mládě zatím ještě nevykouklo, protože si ho samice stále hlídá.
Koumáci a vzteklouni
Na Svatém Kopečku chovají dva páry medojedů kapských. „Jeden chovný je v zázemí a druhý pár je expoziční, ten se však zatím ještě nepáří,“ říká Veselá.
Při vytváření výběhu museli být chovatelé pečliví, jelikož medojed je na svou velikost velmi silné, nebojácné a zvídavé zvíře.
„Jsou to technicky nadaní koumáci. Veškerý zabezpečovací systém hned prokouknou a rozeberou. U nás v zoo se zatím zdržují ve vnitřní expozici. Ven teprve půjdou a to náš venkovní výběh teprve pořádně prověří,“ nastiňuje Veselá.
Výběh musí mít pevné pletivo, přičemž je důležité, aby byl i zastřešený, protože medojedi umějí dobře šplhat.
Tyto kunovité šelmy podle odborníků patří k těm nejnebojácnějším a nejvzteklejším zvířatům, zapsaly se tak i do Guinnessovy knihy rekordů.
„Naši medojedi jsou klidnější a přátelštější, především samice. Chovatelé k nim však nechodí, stejně tak jako například k velkým kočkovitým šelmám. Přestože jsou malí, jsou velmi nebezpeční,“ upozorňuje Veselá.
Ve volné přírodě má z medojeda respekt i kdejaká velká šelma. Ačkoli jeho hmotnost je nanejvýš 15 kilo, od kořisti odežene například i lva nebo levharta. Jsou známé případy, kdy na několik lvů medojed zaútočil.
Často si pak také pochutná i na smrtelně jedovatých hadech, jako je například zmije útočná nebo kobra. Ti ho třeba mohou uštknutím zkusit paralyzovat, většinou to však přežije.
V zoo je krmení podstatně klidnější. „Dáváme jim zásadně maso, jako například králíky a menší hlodavce. Měla by jim chutnat i rostlinná strava, jako třeba ovoce, ale to ti naši odmítají,“ prozrazuje Veselá.
Olomoučtí medojedi si pochutnají i na medu. „Dostávají plástve, což mnohé zoologické zahrady nedělají, protože je neseženou. Plástve s trubčími larvami jim moc chutnají,“ popisuje jídelníček olomouckých medojedů Veselá.
Medojed je všežravec, který loví ptáky, plazy i savce, nepohrdne ani mršinou. Jeho nepřítelem jsou kromě člověka velké šelmy. Před napadením ho chrání volná kůže kolem krku, díky níž se snadno vymaní ze sevření a otočí se až o 180 stupňů.
Pomocí svalnatých nohou s dlouhými drápy si během minut dokáže vyhrabat velkou noru pro úkryt v zemi.
Aktivní je především v noci. Spolupracuje s medozvěstkou křiklavou. Když tento pták najde včelí hnízdo, dá se do křiku, a to k němu medojeda navede. Ten jej rozbije, vyplení a společně si poté pochutnají na kořisti.
14. prosince 2019 |
