Například v Litovli na Olomoucku nyní připravuje radnice stavbu unikátní solární sušárny kalů. Stane se součástí čistírny odpadních vod, která jich vyprodukuje zhruba tři tisíce tun ročně.
„Po dohodě se zemědělci se vyvážely na pole, to už se ale nebude smět. Po vzoru Německa a Rakouska proto jdeme cestou solárního způsobu sušárny, který bude v republice možná poprvé. Bude to kvalitnější provedení, než mají v Brně,“ řekl litovelský starosta Viktor Kohout.
Ten si byl s dalšími zastupiteli a představiteli vodohospodářské společnosti Čerlinka solární sušení prohlédnout přímo v Německu.
„Z cesty jsme natočili dokument, teď je ve střižně. Chceme ho promítnout lidem, abychom je informovali, protože už vznikají fámy o zápachu,“ dodal starosta.
Sušení má přitom zápach kalů naopak snížit, stejně tak jejich hmotnost a objem. Produkci lze tímto způsobem redukovat až na čtvrtinu. Bude tak jednodušší s nimi dále nakládat při využití na energii.
Města řeší, kde na sušárny vzít
Nová stavba bude mít podobu dvou 120 metrů dlouhých zastřešených sušicích polí. Zjednodušeně řečeno jde o skleníky, kde kaly vysychají jen díky teplu ze slunce.
„Nahoře vypadá sušička jednoduše, ale podzemní technologie je složitější. Příští rok už se musí stavět, není na co čekat,“ zmínil Kohout.
Cenu odhaduje až na 55 milionů korun, radnice se proto bude poohlížet po vhodné dotaci, ačkoli už počítá s tím, že příspěvek státu na víc než pětinu či čtvrtinu částky možná nepůjde sehnat.
Sušárnu kalů chce stavět také Olomouc, která nyní připravuje zadávací dokumentaci.
„V nejbližších dnech bude zaslána na kontrolu poskytovateli dotace, v říjnu předpokládáme zahájení zadávacího řízení, v březnu 2022 uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem a v dubnu zahájení prací,“ uvedla mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá. Stavba má být hotová v březnu 2023, další rok poběží sušárna ve zkušebním provozu.
Celkové náklady na zařízení, které také vznikne u současné čističky, jsou odhadované zhruba 185 milionů. Město bude muset dát z vlastního tři čtvrtiny.
„Je to nemalá investice. My jsme už v loňském roce jednali s Veolií o možnosti financování celého projektu a výsledkem byla dohoda o trvalém navýšení nájemného o 20 milionů, ke kterému došlo od letošního roku, abychom do budoucna měli rezervu a peníze na splácení úvěru na tuto akci,“ řekl primátor Miroslav Žbánek na březnovém jednání zastupitelů, kteří nízkoteplotní sušárnu schválili.
Veolia, respektive její společnost Moravská vodárenská, si od města pronajímá vodovody a kanalizace a provozuje i čistírnu odpadních vod.
Hnojení kaly lidem z okolí vadí
Skupina Veolia Energie také vlastní většinu ve společnosti Olterm & TD Olomouc, která v krajském městě vyrábí a rozvádí teplo.
„Ze strany provozovatele tepelného hospodářství města Olomouc byl proveden závazek stoprocentního energetického využití produkovaného sušeného kalu při výrobě tepla pro obyvatele regionu,“ stojí v důvodové zprávě pro zastupitele.
Sušárna by mohla přispět ke snížení zápachu z polí, který bývá cítit zejména v okrajových částech města. Místní jsou ale skeptičtí.
„Olomouc nám problémy dělat nebude a za to městu děkujeme, ale vyvážení kalů a otřesný zápach to nevyřeší. Zemědělci si vezmou kaly odjinud,“ uvedl předseda městské části Nedvězí Luboš Černohouz. Řešením má být pro podobná místa vyhláška, jež začne platit za rok a čtvrt a výrazně zpřísní podmínky pro vyvážení kalů na pole.
Tento týden zahájí provoz i nová sušárna za 180 milionů i v přerovské místní části Henčlov. Zpracovávat bude též kaly z dalších okolních čistíren v Hranicích, Lipníku nad Bečvou a Kojetíně.
