V projektech vždy figurovali lidé blízcí Faltýnkovi a sportovnímu bossovi Miroslavu Černoškovi z Prostějova. Jde třeba o Národní sportovní centrum v Prostějově. To za 140 milionů korun vybudoval spolek Prostějov olympijský, který v roce 2015 založily město, kraj a Černoškův Tenisový klub Prostějov.
Dvě poznámky z diáře ukazují na to, jak měl poslanec Faltýnek projektu pomoci.
„Investice do sportu z MŠMT-2016. Prosím pohlídej – jsou na MŠMT žádosti,“ napsal podle serveru Černošek Faltýnkovi. Ten si pak sám poznamenal: „Prostějov olympijský – 30 mio.“
Otevření Národního sportovního centra |
Projekt má vůbec pozoruhodnou historii. V Prostějově i na hejtmanství měl od počátku obrovskou podporu. Primátorem Prostějova byl tehdy sociální demokrat Miroslav Pišťák, který byl dlouhé roky na radnici v Prostějově a v místní buňce ČSSD jedním z nejbližších politických spolupracovníků Faltýnka.
Ten byl před založením ANO členem sociální demokracie a působil v komunální politice. Náměstkem hejtmana pro sport byl přímo člen hnutí ANO, pozdější primátor Prostějova a blízký přítel Černoška František Jura. Hejtmanem se stal další Faltýnkův spolupracovník z Prostějova a Černoškův známý, dnes poslanec Ladislav Okleštěk.
Obří půjčka bez podpisů
Když ministerstvo školství na čas stoplo dotace do sportu kvůli zatčení fotbalového šéfa Miroslava Pelty, spolek neměl peníze a na stavbu centra si od Černoškova Tenisového klubu půjčil 23 milionů korun. O půjčce ovšem nikdy neexistoval žádný písemný doklad, protože hejtman Okleštěk a sportovní boss Černošek ji uzavřeli pouze ústně.
Dodnes přitom není jasné, kde se 23 milionů vzalo. Podle účetních uzávěrek totiž tenisový klub takovou sumu k dispozici neměl a sám si musel od někoho půjčit. Přes opakované dotazy hejtman Okleštěk i Černošek odmítali sdělit, kdo byl utajovaným věřitelem.
Na otázky ohledně původu peněz Černošek vzkazoval: „Odpověď je stále stejná. Půjčka je uzavřena ústně, bezúročná a termín splatnosti podléhá bližší dohodě.“
Miroslav Černošek
Celý projekt vymyslel a prosadil mocný manažer Černošek, který sehnal i dotace. Právě o dotacích 30 milionů korun se zmiňují poznámky ve Faltýnkově deníku. Město Prostějov pak věnovalo pozemky a kraj zaplatil projekt.
Prostějovská radnice stavbu podporovala, protože město podle ní moderní sportovní halu pro mládež nutně potřebovalo. Opozice naopak ostře kritizovala utajené půjčky, nedostatek informací a tvrdila, že stavba je absolutně předražená.
Faltýnek: Prací poslance je i podpora projektů
Také Transparency International poukazovala na zcela nestandardní postup.
„Jsou to ukázkové mafiánské praktiky jako vystřižené z devadesátých let. Není normální půjčit si 23 milionů korun bez smlouvy a nevědět ani původ peněz. A do toho si soukromé peníze půjčuje spolek založený veřejnoprávními subjekty,“ komentoval šéf české pobočky protikorupční organizace David Ondráčka.
Hejtman Okleštěk a boss Černošek naopak tvrdili, že ústní dohoda zákonu neodporuje. Na splacení půjčky 23 milionů korun ovšem spolek Prostějov olympijský peníze neměl. Dluh si rozdělil Černoškův klub, kraj a město. Prostějovské zastupitelstvo se zaplacením svých šesti milionů korun souhlasilo v roce 2019.
„Poznámky z diáře pana Faltýnka jsou jen špičkou ledovce. Byl u privatizace Prostějovských vodáren, u projektu předraženého Národního sportovního centra, který byl realizován jen díky obelhání zastupitelstev města i kraje a neobhajitelné ústní půjčce, a také u mnoha dalších pochybných politických obchodů po celé České republice,“ shrnul prostějovský zastupitel za Piráty Petr Kapounek.
„Politika a byznys mu dávno splynuly v jedno a bez nadsázky jej lze považovat za moderní verzi Ivana Langera,“ dodal.
Pohled na prostějovské Národní sportovní centrum, jehož výstavba stála téměř 140 milionů korun, z toho 110 milionů zaplatil stát.
Faltýnek na tom, že podporoval Národní sportovní centrum, nevidí nic špatného.
„Já podporuji projekty, které jsou smysluplné, a to bez ohledu na to, kdo s nimi přijde. Jsem přesvědčený, že přesně to je prací poslance,“ prohlásil pro Seznam Zprávy. MF DNES požádala o vyjádření k Faltýnkově diáři také bývalého hejtmana Oklešťka. Přislíbil ho, ale neodpověděl.
Ječení kvůli Jeseníku
Faltýnek dle zápisků v diáři loboval také za sportovní halu v Jeseníku. Městu tehdy vládlo ANO v čele se starostou Adamem Kalousem, který je nyní poslancem. Že město neuspělo s opakovanou žádostí o halu, Faltýnek před lety ostře vyčetl náměstkyni ministryně školství Simoně Kratochvílové.
„Faltýnek na mě ječel, že mu nevyšel posranej Jeseník,“ zaznívá z policejních odposlechů u Kratochvílové.
Faltýnek to tak dramaticky nevidí. „Obrátil se na mě jako na poslance starosta Jeseníku se žádostí, abych se na ministerstvu zeptal, proč byla jejich žádost vyřazena. Zeptal jsem se a odpověď byla, že důvodem bylo nesplnění formálních podmínek žádosti. To jsem poté řekl Adamu Kalousovi a to je všechno,“ tvrdí Faltýnek.
Tehdejší místostarosta Jeseníku Petr Procházka (ODS) byl u rozhodujících jednání kolem dotace spolu se starostou. V roce 2016 Jeseník dotaci dostal přiklepnutou, příslib zněl na patnáct milionů.
„Potíž ale byla v tom, že to bylo dost pozdě, abychom ty peníze do konce roku profinancovali,“ vysvětlil Procházka. Město tak v roce 2017 žádalo o dotaci znovu.
„Byl tam lobbing Faltýnka, ale ministerstvo náš projekt stejně vyřadilo. Údajně pro formální nedostatky, protože nám mělo chybět potvrzení o bezdlužnosti,“ popisuje Procházka.
Město se odvolalo, ale obrana ke kýženému výsledku nevedla. Nakonec ale hala za 60 milionů vznikla.
„Místo státu nám pomohl kraj. K tomu jsme přidali naše peníze a dostali jsme dar od privátní společnosti,“ popsal Procházka.
„Cinklé“ opravy silnic?
Dokumenty, které byly podle redakce Seznam Zpráv založené v diáři Jaroslava Faltýnka, se týkají i rozdělení zakázek v regionu souvisejících s krajskými silnicemi. V textu se píše o skupině předem vybraných firem.
„Na začátku chci navrhnout nic neměnit, protože to velmi dobře funguje (kontaktní osoba), a jen změnit výhybky,“ stojí v dokumentu.
Další pozoruhodná zmínka pak zní: „Mluvíme vždy o věcech do 6 mil. Investice nad 6 milionů je nutno řešit tak, že budou domluveny podmínky tak, aby se to mohlo úspěšně zrealizovat s konkrétní firmou, což určitě jde.“ V textu je zmíněn i bývalý šéf správy krajských silnic Drahomír Babnič. Ten v roce 2017 odešel do důchodu.
Scénáře na dvou listech strojopisu, které měl sepsat prostějovský právník a Faltýnkův spolupracovník Zdeněk Klapka, označil Babnič za nepravděpodobné.
„Řadu let jsme chodili do komise na kraj vyhodnocovat výběrová řízení, kde za nás býval technický náměstek, což byl jeden člověk třeba z pěti, většina lidí tam byla z kraje. Tahali jsme za velmi krátký konec,“ tvrdí. Jako nereálné vidí i to, že by si někdo bral ze zakázek deset procent, jak Seznamu naznačil Klapka.
Ten do poznámek pro Faltýnka napsal: „Babnič mě zná.“ Podle Babniče ale o žádný vztah nešlo.
„Nabízeli mi ho jako právníka někdy v letech 2014, 2015. Potkali jsme se, chvíli jsme kličkovali, nechtěl jsem ho,“ prohlásil.
