Předpokladem pro úspěšnou léčbu této těžké choroby bývá v drtivé většině případů možnost nádor chirurgicky odstranit, což je reálné především v časných stadiích jeho vývoje, kdy ještě nedorostl do určité velikosti a nezačal metastázovat. Odhalit jej v této fázi se však daří pouze u 15 procent trpících.
Změnit by to měla nedávno ustanovená Centra vysoce specializované pneumoonkochirurgické péče, mezi která patří i I. chirurgická klinika Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL).
Ministerstvo zdravotnictví olomouckému pracovišti udělilo akreditaci na pět let, a v dokumentu o přidělení prestižního statusu ho dokonce zmiňuje na jednom z předních míst.
„Udělení statusu Centra pneumoonkochirurgie je nejen oceněním dlouhodobě kvalitně odváděné práce na klinice, ale zároveň je i velmi zavazující,“ zhodnotil ministerský krok přednosta I. chirurgické kliniky FNOL Dušan Klos.
„Znamená to pro nás pokračovat v této práci, držet trend současné moderní hrudní chirurgie a dále naše schopnosti rozvíjet, rozšiřovat kapacity a nabízet své služby širokému okolí,“ dodal.
Vše pod jednou střechou
Specializované centrum má v složitém procesu péče o pacienty výsadní postavení. Kromě toho, že má dopomoci k tomu, aby se lidé s nádorem dostali na operaci včas, což je klíčové, má také garantovat nejmodernější léčbu kvalifikovaným personálem a navazující komplexní péči, to vše pod jednou střechou.
„Ve Fakultní nemocnici Olomouc se v současné době provádí 70 až 90 velkých anatomických resekcí (odstranění části nebo celého orgánu – pozn. red.) pro plicní karcinom ročně. Hrubým odhadem bychom jich nyní mohli zvládnout až 150,“ porovnal zástupce přednosty I. chirurgické kliniky FNOL pro vědu a výzkum a pro hrudní chirurgii Marek Szkorupa.
Co přinese nové centrum ve FNOL
|
Dalšími výkony jsou pak podle něj metastazektomie, tedy chirurgické odstranění metastáz, z plic pro jiný primární nádor, odstranění nádorů hrudní stěny, pohrudnice, mezihrudí a jiné.
„Celkový počet hrudních výkonů bývá okolo 250 za rok,“ vyčíslil.
Pneumoonkochirurgie je multidisciplinární obor, který léčí všechny zhoubné nádory, které se v hrudníku mohou vyskytovat, kromě nádorů jícnu, srdce a páteře.
„Všichni pacienti se zhoubnými nádory procházejí celým spektrem vyšetření, na jejichž základě je určeno stadium pokročilosti onemocnění a po projednání multioborovým týmem složeným z řady odborníků příslušných oborů je stanovena odpovídající léčba,“ popsal postup Szkorupa.
Jeho specializovaný tým tvoří v první řadě pneumologové, kliničtí a radiační onkologové a chirurgové. Kromě toho se však na komplexní péči ve fakultní nemocnici podílejí i další profese, bez jejichž pomoci si nelze diagnostiku a léčbu zhoubných nádorů představit.
„Mám na mysli laboratorní metody, histopatologii, diagnostické radiologické metody, anesteziology, ale také například rehabilitaci po operacích, nutriční odborníky, obory paliativní péče, ambulance bolesti, psychoterapie a další,“ vyjmenoval specialista na hrudní chirurgii.
Prevence pro kuřáky s 200 tisíci cigaretami
Odborníci se při konzultacích mohou shodnout pouze na chirurgické léčbě, která je indikována u nejčasnějších stadií nemoci, kdy má nemocný největší šanci na vyléčení. Nebo zvolí léčbu kombinovanou – chirurgickou, onkologickou systémovou, tedy chemoterapii, biologickou léčbu, imunoterapii, nebo radiační, tedy ozáření.
Léčba imunoterapií však může vstoupit také do léčby chirurgické, kdy je podávána ještě před operací s velmi dobrými výsledky – nádor se může zmenšit, a tím se sníží i nutný rozsah operace a zlepší se celková prognóza.
Rakoviny prsu stále přibývá, riziko u části žen rapidně zvyšuje genová mutace |
Kromě udělení statusu, který kromě FNOL získalo dalších sedm pracovišť včetně Fakultní nemocnice v Motole či Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, funguje od roku 2022 také národní program časného záchytu rakoviny plic.
V rámci tohoto projektu se na riziko rakoviny plic mohou nechat zdarma preventivně vyšetřit aktivní i bývalí kuřáci ve věku od 55 do 74 let, kteří mají „nálož“ 200 tisíc cigaret. To znamená, že kouří po dobu 20 let balíček cigaret denně, nebo deset let dva balíčky cigaret za den, nebo 40 let půl balíčku.
Takový pacient je pravidelně sledován, aby bylo možné pomocí nízkodávkového CT odhalit případný nádor v časném stadiu. Vyšetření není nijak náročné, trvá jen pár minut a pacientovi stačí žádanka od praktického lékaře, se kterou zamíří k ambulantnímu plicnímu lékaři.
Preventivní screening je důležitý zejména proto, že rakovina plic je zákeřné onemocnění, které může dlouhou dobu bujet bez jakýchkoliv projevů, pacienti tak o něm nemusejí mít ani tušení. Lze mu předcházet zanecháním kouření či prevencí kuřáckého zlozvyku.
