Podezřelý nález ohlásil bagrista pracující na okraji obce Dolany ve čtvrtek dopoledne.
„Oznamovatel byl operačním důstojníkem poučen, aby do příjezdu policistů s ničím nemanipuloval a z místa se vzdálil. Na místo vzápětí dorazila hlídka, která potvrdila nález munice a přivolala pyrotechnika,“ popsal policejní mluvčí Libor Hejtman.
Muž uvedl, že při výkopových pracích pro kanalizační potrubí zahlédl v lžíci bagru několik železných válců s křidélky, které opatrně vysypal na zem a poté zavolal na tísňovou linku.
„Pyrotechnik místo nálezu prohledal a zajistil celkem osm kusů střel ráže 82 milimetrů do raketometu Kaťuša a dva zapalovače AM-A. Evakuace obyvatel nebyla nutná,“ doplnil Hejtman.
Na Olomoucku nešlo za posledních deset let o jediný takový nález. Nevybuchlou raketu se zhruba 30 kilogramy výbušniny nejspíše rovněž patřící do zbraně, které němečtí vojáci přezdívali Stalinovy varhany, našli dělníci i v květnu 2014 při výkopových pracích v Olomouci. Mimo jiné kvůli tomu musel být zastaven provoz na železničním koridoru do Prahy.
Sovětskou legendu nesly i americké podvozky
Kaťuše, formálně lafetované raketomety BM-8, BM-13 a BM-31, se staly jednou z nejobávanějších zbraní na východní frontě a společně s tankem T-34 legendou bojiště.
Koncem roku 1944 používala Rudá armáda už na deset tisíc těchto gardových minometů, většinou zdokonalených typů. Paradoxně přitom byla sovětská pýcha od dubna 1943 instalována hojně na získaná těžká americká nákladní auta Studebaker a Ford-Marmon.
Do cílové oblasti tyto raketomety odpalovaly výbušniny rychleji než běžné dělostřelecké zbraně, ale s nižší přesností a vyžadovaly delší čas na opětovné nabití. Byly též ve srovnání s jinou dělostřeleckou technikou mnohem zranitelnější, ale jejich výroba byla levná a snadná, navíc se k ní dala využít široká škála podvozků.
V menší míře se raketomety objevily i na tancích či pásových traktorech a dokonce i na obrněných vlacích nebo námořních a říčních plavidlech jako zbraně podporující útok.
16. července 2016 |
