Otce z tohoto příběhu znám. Dlouho se snažil mít normální vztah s dcerou, kterou režimní justice svěřila matce, jak jinak ve státě, který se zaklíná rovností pohlaví. Patologická matka mařila kontakt, samozřejmě beztrestně. OSPOD nehnul prstem. Otci nezbylo než vzít věci do svých rukou, protože diskriminovaný muž se v ČR žádné pomoci nedočká, naopak z něj ještě budou dělat zloducha. Otec je jednoznačně morálním vítězem, dcera jednou jeho odvahu ocení a stydět se může matka a současný režim, který nezaručuje ani takové základní lidské právo jako vztah rodiče a dítěte.

Státní orgány nahrávají matkám, které se snaží připravit dítě o otce.

Obecně vzato, ano, ale u tohoto konkrétního případu bych se neodvážil vydávat nějaká fundovaná prohlášení, aniž bych znal všechna fakta.

Zase novinářská žumpa, stejně jako reportáže od pressituta Klímy o tomto a podobných případech. Společnost je nemocná. Ráda schvaluje likvidování dětí zhrzenejma matkama.

Schází kruciální informace o tom, že matka otci opakovaně dceru (v rozporu s usnesením soudu) ̈nepředávala - to ale příslušné soudy i OSPOD tolerovaly - a skutečnost, že matka otce opakovaně křivě obvinila z týrání a zneužívání dcery.

Soudy často pomáhají matkám ukrást - unést dítě otci, zničit vztah s otcem. Spolupacahateli této zločinnosti bývají OSPODy, soudní znalci i advokáti.

Nevím, proč měl otec zákaz styku s vlastním děckem. Zda kvůli tomu, že bývalá žena je zapšklá ludra, či proto, že on sám je třeba nebezpečný psychopat. Možné je obojí.

Ale tím únosem si podle mě rozhodně nepomohl.

Dítě nevrátil z pravidelné návštěvy ale přitom se píše že měl zakázany styk s dcerou.

Nějak to hapruje.

Chapu, ze se soudy to otcove nemaji lehke, verim, ze se situace preci jenom proti minulosti lepsi. Ale nikdo tu nevime, proc ma otec zakaz styku. Nelze apriori predpokladat, ze k tomu zadny duvod nebyl a zastavat se ho. Coz neznamena, ze si nedovedu predstavit situaci, kdy je otec normalni a schopny postarat se o dite a presto je mu upreno, ze si nedovedu jako matka predstavit si tu zoufalost. Tohle se dit nema, deti vyrostou a nikdo to uz nevrati, jde o lidi, ne o majetek. Ale nevime, jak to bylo tady.

Tak jestli se jednalo o podobný případ, který řeší na Obvodním soudu pro Prahu 4 soudce Libor Stočes, tak se otci nedivím.

Mgr. Libor Stočes od října 2017 odmítá, s vědomím vedení soudu i s vědomím Městského soudu v Praze, přistoupit k rozhodnutí ve věci "Návrh na výkon rozhodnutí", kdy matka odmítla před zahraniční dovolenou předat cestovní pas dítěte. Důvod? Potřebuje znalecký posudek. (Jinými slovy: buď je cela neschopný a nedokáže sám rozhodnout, nebo je podplacený a zdržuje, neboť je to pro matku výhodné. Druhé variantě nasvědčuje to, že dosud nebyl schopen zformulovat otázky, natož oslovit soudního znalce.)

Mgr. Libor Stočes rovněž nijak neřeší, že matka již více jak dvacetkrát nepředala dítě otci.

Mgr. Libor Stočes, ruku v ruce s JUDr. Kotrčovou z Městského soudu v Praze, však rozhodl, že otec nepotřebuje vidět vysvědčení dcery z první třídy - prý si mohl zažádat o duplikát či zjistit si prospěch jiným způsobem. Na argument, že vysvědčení z první třídy je především symbol, neslyšel. Mimochodem, k rozhodování o vysvědčení se dostal až po pěti urgencích...

Otec prostě podcenil výběr. Za to žádný Mgr. ani Judr nemůže.

Autor clanku je hlupák - rodič sve dite unést nemůže.

Logické to není, ale z hlediska zákona může.

Že otec unesl svoje vlastní dítě je normálně směšné!

Maximálně nedodržel hloupý rozsudek našich soudů, které jsou pro mě jen o málo lepší než norský Barnervert.

4 měsíce, aha.