Po dálnici D1 na Přerovsku by mohli řidiči od příštího roku legálně jezdit...

Po dálnici D1 na Přerovsku by mohli řidiči od příštího roku legálně jezdit rychlostí 150 kilometrů v hodině. Úsek navrhuje zahrnout do novely silničního zákona ministerstvo dopravy. | foto: Filip FojtíkMAFRA

Vzroste riziko nehody i zranění, kritizují stopadesátku na D1 odborníci

  • 76
Po dálnici D1 na Přerovsku by mohli řidiči od příštího roku jezdit rychlostí až 150 kilometrů v hodině. Úsek se šesti pruhy navrhuje zahrnout do novely silničního zákona ministerstvo dopravy. Dopravní odborníci ovšem varují, že trend vede přesně opačně, tedy ke snižování rychlosti.

O zvýšení rychlostního limitu na dálnicích se mluví už dlouho, nakonec se toto téma loni v lednu dostalo i do programového prohlášení vlády.

„Na nových úsecích dálnic vybavených moderní telematikou bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 km/h za podmínek dobré viditelnosti a provozu,“ zní vládní závazek.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) minulý týden v rozhovoru pro MF DNES zmínil první vytipované úseky.

„Máme zatím dva. Potřebujeme k tomu i technické vybavení. Jde především o proměnné značky, které mohou nést i upozornění na stav komunikace. Jsou to úseky na nové části D1 (u Přerova – pozn. red.), kde je šest pruhů, a uvažujeme o úsecích na D11,“ řekl Kupka.

Povolenou rychlost 150 km/h plánujeme na dva úseky dálnic, říká ministr Kupka

Při snížené viditelnosti nebo zhoršených povětrnostních podmínkách by se podle něho mohla rychlost snižovat i pod 130 km/h.

„Jde o to, abychom udělali krok, který neohrozí bezpečnost. V budoucnu těch úseků asi může být i víc, ale klíčové je ukázat, že jsme schopni uplatnit moderní formy řízení dopravy,“ dodal ministr.

Odkud kam by přesně mohla nová rychlost platit, resort neupřesnil. „Konkrétní úseky ještě stanoveny nejsou. Je to předčasné. Obecně platí, že pokud náš návrh úpravy v této oblasti projde, budou zvažovány úseky na novějších a méně dopravně zatížených dálnicích, v přehledných a rovných úsecích,“ sdělil mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Tři pruhy

Koordinátor BESIP v kraji Miroslav Charouz souhlasí, že jestliže se má o takových místech bavit, tak právě tam, kde jsou tři pruhy v každém směru.

K návrhu zůstává zdrženlivý. „Musí být dobré rozhledové poměry, kvalitní komunikace a další vhodné podmínky, jako jsou třeba od Lipníka nad Bečvou směrem na Ostravu. Jsem ale obezřetný, jelikož musíme mít zaručeno, že řidiči nebudou povolenou rychlost překračovat, jak je v Česku zvykem,“ řekl Charouz.

Zmínil i chování šoférů při jízdě ve třech pruzích. „V úseku u Lipníka je hodně řidičů, kteří zůstávají v prostředním, ne-li úplně zoufale zbytečně v levém pruhu. Navíc málokdo dodržuje bezpečnou vzdálenost, při 150 km/h už se bavíme o odstupu nějakých minimálně osmdesáti metrů,“ dodal Charouz.

Vládní návrh novely uvádí, že dálnice jsou nejbezpečnější kategorií pozemních komunikací, policie na nich provádí nejvíce kontrol a také, že nynější vozidla jsou konstruována na mnohem vyšší rychlost.

Stopadesátka by se navíc zaváděla jen v časech, kdy není hustota dopravních proudů vysoká. „Případným zvýšením nejvyšší dovolené rychlosti tedy nebude narušena homogenita provozu,“ stojí v návrhu.

Trendem je rychlost snižovat

Spolek zájemců o motorismus Autoklub České republiky dlouhodobě zastává opačný názor.

„Zvýšení rychlosti neznamená zvýšení plynulosti dopravy. Z hlediska bezpečnosti by se maximální rychlost na dálnicích zvyšovat neměla. Se stoupající rychlostí roste riziko dopravní nehody i závažnosti zranění posádky,“ uvedla Veronika Truhlářová, manažerka obecného motorismu Autoklubu ČR.

Před negativními důsledky zvýšení rychlosti varují i dopravní psychologové. „Trendem vyspělých zemí, zejména z pohledu dopravní kultury, jako je Skandinávie, Velká Británie nebo Nizozemsko, je rychlost snižovat, například na 110 km/h,“ sdělil Matúš Šucha, soudní znalec a expert v oblasti lidského faktoru v dopravě, jenž působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Připomenul, že rozptyl rychlostí má vliv na propustnost silnic, tedy množství aut, která projedou, aniž by se vytvořila kolona. Čím vyšší rozptyl, tím nižší propustnost.

„Jinak řečeno, pokud by všechna vozidla jela stejnou rychlostí, kapacita silnice by byla největší,“ řekl. „Snad jediným pozitivem je snížení dojezdového času, ale vzhledem ke zvažovaným úsekům by se jednalo o minuty,“ doplnil Šucha.

Návrh se nelíbí ani policii. „Mám na to zcela negativní názor. Nyní je velký rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší povolenou rychlostí. Pokud bychom tuto odchylku ještě rozšířili, byly by pak rychlosti mezi nákladními a osobními auty ještě větší, a mohlo by tak častěji docházet k nepříjemným a především nebezpečným situacím,“ citoval v říjnu web Autosalon.tv ředitele dopravní policie Jiřího Zlého.