„Je otázka, jestli město je správný majitel pro takové zařízení a zda dávat desítky milionů do nutné rekonstrukce. Bude to záležet na rozhodnutí zastupitelstva,“ sdělil starosta Mohelnice Pavel Kuba.
V návrhu rozpočtu na rok 2024 jsou podle něj vyčleněné peníze na projektovou dokumentaci na rekonstrukci školní chaty v částce 650 tisíc korun.
„Půjde o to, jestli vůbec nechat projektovou dokumentaci za velké peníze zpracovat. Podle studie víme, že rekonstrukce si vyžádá přibližně 30 milionů korun, což je ohromná částka. Za ty peníze by se na zelené louce postavila nová chata,“ porovnal starosta.
Chata totiž není v dobrém technickém stavu a nutně potřebuje rekonstrukci, pokud má dále sloužit. Starosta ale upozorňuje, že Moravský Karlov je nyní velmi atraktivní lokalitou.
„Je zde spousta nových rekreačních objektů, jezdí odtud skibus, který sváží zájemce o lyžování na Bukovou horu. Chata tak po své rekonstrukci může být atraktivní pro jiné školy a může generovat finanční příjem do rozpočtu školy,“ míní.
Náklady jsou příliš vysoké
„Na druhé straně její prodej v dnešním stavu ušetří budoucím rozpočtům města minimálně 30 milionů korun. Vše je potřeba pečlivě zargumentovat a zvážit,“ uvědomuje si Kuba..
Podle něj se investice do objektu po rekonstrukci nemůže zaplatit, i kdyby ročně vydělávala milion, což je ale podle něj málo pravděpodobné.
„Příjem za její prodej by nebyl vysoký, protože rekonstrukce by čekala i nového majitele, navíc ceny nemovitostí jsou teď hodně nízko. Naopak by zachování chaty v režii školy pomohlo našemu základnímu školství a školákům,“ konstatoval.
Ředitel školy Pavel Grünwald chápe, že náklady na rekonstrukci chaty budou pro město vysoké. „I tak bychom byli rádi, kdyby zůstala škole. Samozřejmě by se musel změnit provoz, aby více vydělával, ale pořád by to pro školu bylo výhodné,“ je přesvědčený ředitel.
Podobných zařízení bylo v kraji v majetku škol a především velkých firem historicky mnoho. Majitelé je ale prodali, protože chaty jim zvyšovaly náklady. Chata patřící Mohelnici v Moravském Karlově je výjimkou.
Chaty měly podniky, odbory i školy
Jen v Jeseníkách byly podobných podnikových nebo školních chat desítky. „Většinou to byl benefit pro zaměstnance velkých firem nebo odborů. Jenže po revoluci se tento způsob přežil a majitelé se jich zbavili, protože jim nevydělávaly,“ sdělil šéf Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Tomáš Rak.
„Meopta měla chatu na Tesáku a, další zařízení ve Velkých Karlovicích. Obě už zhruba dvacet let zaměstnanci nevyužívají,“ řekl šéf odborů Meopty David Olša.
Strojírny Unex Uničov zase měly velké rekreační zařízení ve Starém Městě. „Firma měla po revoluci jinou filosofii, chata šla do soukromých rukou před necelými třiceti lety,“ uvedl předseda odborové organizace Unexu Zdeněk Zecha.
Svou chatu mělo na Návrší na Staroměstsku taky šumperské gymnázium, byť patřila školským odborům. Škola ji ale měla dlouhodobě svěřenou. Na chatě proběhla spousta školních lyžařských kurzů a turistických výletů.
„Škola se o chatu starala přibližně do roku 2005. Jenže byly potřeba velké investice a odbory investovat nechtěly, tak ji prodaly,“ řekl ředitel školy Milan Maceček.
