Josefe, co pro vás tahle medaile znamená?
Dostál: Znamená pro mě hodně. Vždycky mám radost, když můžu být na pódiu a dneska to bylo zvláštní v tom, že jsem tu s Radkem, zajeli jsme nejlepší výsledek. Krásné je to taky v tom, že na pódiu nejsem s náhodnými kluky, ale s velkými osobnostmi. Jacob (Schopf) mi pomohl, když jsem se po singlovém závodě cítil špatně, staral se o mě. Max (Hoff) je zase jedním z kluků, kteří mě inspirovali, když jsem vyrůstal. A v neposlední řadě Radek.
Dostál a Šlouf mají medaili! Český deblkajak vydřel v Tokiu bronz |
Radku, jste dojatý?
Šlouf: Nooo. Když jsme minutu po závodě jeli k platu, uvědomil jsem si, že je to opravdu medaile, kterou jsme někde vzadu měli. Kterou bychom chtěli mít, pokud se všechno podaří. A povedlo se. Ono to není jen tenhle měsíc, co jsme v Japonsku, ta cesta trvá několik let.
Při slavnostním ceremoniálu jste si navzájem věšeli medaile na krk, co jste si tam říkali?
Š: Vlastně bych rád, kdyby to někde bylo zaznamenané, protože si to moc nepamatuju. Ale gratulovali jsme si navzájem. já se trochu poklonil Pepovi, protože mám hrozný štěstí, že můžu s někým takovým jezdit. V Česku nikdo lepší není, ale my jsme si sedli i mimo vodu. Za tři roky jsme se naučili, jak spolu vycházet. Snažíme se co nejvíc respektovat, jsme dobří kamarádi i mimo vodu.
Jak se vám medaile líbí?
Š: Je bronzová a já jsem z ní absolutně nadšený. V hlavách jsme trošku měli, že když podáme stoprocentní výkon a všechno nám sedne, tak o ní můžeme přemýšlet. A my podali perfektní výkon. Oba jsme se v lodi sešli, synchronizovali, taktika byla výborná.
Takže absolutní spokojenost?
Š: Je to fakt perfektní. Říkal jsem, že ta medaile skončí dřív nebo později v šuplíku, ale celé ty tři minuty a deset vteřin jsem vnímal, co se děje, jak nám to jede, ta synchronizace musela být perfektní. Hrozně jsem si ten závod užil, snažil jsem se nekoukat doleva na startovní pole, i když jednou dvakrát jsem tam hodil oko, jak se závod vyvíjí. Ale průběh závodu ve mně zůstane navždy.
D: Mám taky něco říct k závodu?
Prosím.
D: Musím vám říct, že já jsem se na dnešní závod fakt těšil, protože mě to na deblu vždycky baví. Na singlu je to o tom, že všechno je na vašich bedrech. Na deblu… ne že se můžete flákat, ale víte, že když záběr uděláte kvalitní a tak dobře čitelný, že se do něj parťák zezadu trefí, bude to dobrý. Věděl jsem, že sílu do finiše máme, byli jsme fakt soustředění na ten švuňk - levá, pravá, levá, pravá. Na jedničce jsme byli daleko od všech, fakt to bylo hezké. Musím říct, že takový závod jsem na deblu snad nejel. Bylo to nádherné.
 |
Ani na singlu jste nic podobného nezažil?
D: To je trochu jiný sport, protože tam to člověk může přepálit. Vím, že když vytuhnu v normálních podmínkách, tak že ještě 200 metrů nebo 300 metrů dojedu, kdežto když vytuhnu na deblu, tak je to konečná. Dnešní výsledek udělaly dvě věci - taktika, ta je na mně a druhá věc je souhra v lodi, ta je na Radkovi. Dneska obě věci sedly špičkově. Takže děkuju, Radku!
Jaká byla - ta zmiňovaná taktika?
D: Docela jsem pošetřil síly v semifinále, kdy jsme postoupili docela kontrolovaně. Měli jsme štěstí, že jsme byli na kraji a nemuseli se rvát s ostatními ve středu. Soustředili jsme jenom na náš závod. Věděl jsem, že musím vystartovat, nevyšvihat se, trošku pošetřit síly, protože když jsem vyškubanej na deblu, tak posledních 200 metrů nedojedu. Jel jsem tak, abych byl dvacet metrů před cílem úplně koženej, a to jsem byl. Za taktiku se musím pochválit.
Postup ze semifinále byl úplně v pohodě?
Š: To nebyl. Semifinále je nejhorší závod, protože z něj musíte projít do bojů o medaile. Z mé strany tam nebyl dobrý výkon, měl jsem velké nervy. Koukal jsem vlevo vpravo, jak se situace vyvíjí, ale cítil jsem, že v lodi je docela nabito. Dvě stě metrů před cílem jsem si říkal, že ještě můžu, tak že to nasolíme a budeme druzí, ale Pepa to pojal tak, že postup je jasný, tak raději pošetří síly. O to víc koncentrovaný jsem šel na finále, do něj už jsem nervózní nevstupoval. Pepa na mně pracoval, říkal, že jsme na tom tři roky makali, ušli jsme nějakou cestu a postupem do finále máme splněno. Můžeme to jen zakončit hezkou tečkou. To se povedlo.
Podívejte se na bronzovou jízdu českých deblkajakářů Dostála a Šloufa:
