Večer před startem s profesorem Kolářem dokonce Ledecká řešila, jestli do svého druhého olympijského startu vůbec vyrazit, ničily ji problémy s meziobratlovou ploténkou. Ještě ráno nechávali rozhodnutí na poslední chvíli. "I první jízdu jsem si užila," povídala. Jenže pak ji bolest zastavila a její olympijské snažení ukončila ve čtvrtfinále.
Nastupovala jste na start s velkým sebezapřením?
Ráno to bylo ještě snesitelné, ale bohužel po první jízdě se to tak rapidně zhoršilo, že mi servisák musel nazouvat i boty. Zkoušela jsem to každou jízdu tlačit, co nejdál to půjde, a dojela jsem to až sem, což je podle mě docela dobré.
Kdy záda bolela nejvíc?
Nejhorší snad byly jízdy na skútru na kopec, ten člověk nebral ohledy na to, že mám zrasený záda. Túroval to po těch skocích a já myslela, že tam umřu, že se mu pozvracím za krk. Ale v pohodě, teď už je líp.
Spolu s bolestí ubývaly i síly?
To ani tak ne, spíš jsem ztrácela možnost jakéhokoliv pohybu. Snažila jsem se tam nějak mrskat, ale i trenér říkal, že bylo vidět, že už nejsem moc schopná pohybu.
Už v obřím slalomu vás bolest limitovala?
Bloklo se mi to po něm. Byl tam oblouk, který mi nesedl, a jak jsem prošla mixzónou, dokulhala jsem do stanu, tam si lehla, a pan Kolář na mně musel pracovat. Dal mě dohromady, za což mu musím moc poděkovat, protože udělal strašný kus práce.
Vypadalo to večer před startem, že vůbec nepojedete?
I tahle varianta byla, museli jsem to zvážit. Jsou rizika různých kalibrů a pan profesor Kolář říkal, že by za toho stavu bylo lepší, kdybych nejela. Ale dala jsem si prášky na bolest, přes noc se to trochu zlepšilo a ráno jsem se rozhodla.
Kolář o Ledecké: Stav byl závažnýKlan kolem Ester Ledecké už měl připravenou tiskovou zprávu, že snowboardistka do paralelního slalomu nenastoupí. I fyzioterapeut Pavel Kolář se k tomuto rozhodnutí klonil. "Zranění nešlo zlepšit natolik, aby mohla podat maximální výkon," přiznal Kolář. více |
Je zranění o to bolestnější, že přišlo na olympiádě, vrchol, na který jste se těšila?
Není to o tom, že je to olympiáda. Mrzelo by mě to na každém závodě.
Co teď? Víc posilovat, nebo dokonce operace?
Operace snad proboha nebude nutná, jsme domluvení na další spolupráci, rezonanci, a pak se uvidí. Budeme na tom pracovat, takže bych neházela flintu do žita.
Ale sezona je asi u konce, ne?
Tak bych to neřekla, přijde mi to depresivní, vždyť je teprve konec února. Uvidíme, co se s tím bude dát dělat, strašně ráda bych si ještě zalyžovala.
Budete teď na sebe dávat větší pozor?
To nemůžu slíbit. Já mám takovou hlavu, že to asi nedám. Mě v posteli nikdo neudrží, ledaže by mě tam přivázali.
