V publiku Hanu hlasitě povzbuzoval právě bratr, nechyběl ani dědeček Jaroslav, rovněž bývalý olympionik.
„Závod na domácí půdě v Olomouci jsem si moc užila, bylo to skvělé. Dobře se mi tu šermuje a jsem velmi ráda, jak jsem dopadla,“ říká úspěšná mladá sportovkyně, jež skončila sedmá. Zprvu se jí přitom moc nedařilo, první dva zápasy ve skupině prohrála.
„Pak jsem ale prohry hodila za hlavu a najednou to šlo,“ hodnotí. Další utkání ve skupině už zvládla, vypadla ve čtvrtfinále.
Že pochází ze šermířské rodiny, je podle Hany znát. „Nejvíc mi do toho kecá táta, protože chce, abych byla nejlepší,“ popisuje s úsměvem. „Nejen jeho rady si samozřejmě beru. Jsem ráda, že mi je dává, můžu se posouvat dál.“
Zkušenosti jí předává i dědeček a bratr. „Občas s ní jezdím na závody jako kouč. Je hodně tvrdohlavá, ale to máme oba po otci,“ směje se Jakub Jurka.
„Když ale dojde na věc, tak udělá, co je potřeba k výhře. Na trénincích jí radím často, největší přínos ale má, když vidí na vlastní oči, jak se má makat, aby pak byly i výsledky. Poté mě mimo sport samozřejmě naprosto ignoruje,“ dodává pobaveně Jakub.
Hana v průběhu školního roku trénuje třikrát týdne po dvou hodinách a občas si zašermuje i s bratrem.
„Dokonce mu dám i pár bodů,“ vyzdvihuje Hana. Jakub jí ale rozhodně nic nedaruje.
„Ano, pár zásahů mi dá, přiznávám, ale nedávám jí nic zadarmo. Musí být připravená na soupeřky, které jí nic neodpustí,“ reaguje.
Hana má za sebou spoustu sportovních úspěchů, je mimo jiné mistryní České republiky.
„Tohoto titulu si cením nejvíc. Nemohla jsem uvěřit, že jsem vyhrála. Vážím si ale i třetího místa z mezinárodních závodů v Polsku z roku 2019. A samozřejmě i toho, že jsme několikrát vyhráli mistrovství republiky v družstvech,“ shrnula.
Přiznává, že před závodem pociťuje velký stres, zároveň se ale těší. „Do závodu jdu s tím, že chci vždycky vyhrát,“ říká.
Mít dobrou fyzičku a rychlost považuje ve svém sportu za velmi důležité a za možná tu nejnáročnější součást. Výdrž si během prázdnin hodlá vylepšit třeba jízdou na kole a plaváním, ve druhé polovině léta ji čeká šermířské soustředění v Polsku.
Jinému sportu se na profesionální úrovni nikdy věnovat nechtěla. Přesto se najdou i chvíle, kdy ji šerm štve.
„Například když na závodech musím čelit kamarádce z našeho oddílu. Nebo když už je venku horko a musíme si oblékat všechny věci, které jsou na závodech potřeba. To je strašné,“ konstatuje dívka, jež se na šerm vrhla v první třídě.
„V šesti letech jsem se začala chodit dívat na tréninky a zhruba od sedmi šermuju,“ nastínila.
Její cíl je jasný, dostat se stejně jako bratr a dědeček na olympiádu. „Chtěla bych být ve svém sportu dobrá. Budu dělat vše pro to, abych na olympiádě startovala. Účastnit se této akce je pro sportovce velká čest,“ uzavřela Hana.
