Čínská značka Oppo do inovací investuje opravdu mohutně a firma si potrpí na image inovátora. Takže to, že první telefon s rolovacím displejem, který jsme si kdy mohli vyzkoušet, nese právě tuto značku, vlastně není nic divného. Oppo na tomto provedení pracuje už nějakou dobu a i když jsme viděli určité prototypy čínského konkurenta TCL, je to právě tato značka, která nám možná jedno z nejzajímavějších technických řešení na poli chytrých telefonů za poslední roky půjčila skutečně do ruky.
Ano, zatím jde o prototyp a na testovaném kousku to bylo vidět: systém nebyl odladěný, displej má pro polední žhavé letní slunce trochu slabé podsvícení a i dalších much by se tu našlo spousta. Ale o to nejde: Oppo X, jak firma interně prototyp rolovacího telefonu označuje, je prostě ukázkou techniky, se kterou se snad v blízké budoucnosti setkáme v praxi – ve vyladěnější a mnohem funkčnější podobě.
Ovšem co u Oppa podle nás už ladit opravdu moc nemusí, je ona mechanika: rolovací displej je prostě pokračováním současného trendu ohebných displejů, které jsou stále poměrně exkluzivní záležitostí jen těch nejdražších přístrojů. Technika možná nezlevňuje tak rychle i kvůli událostem z posledního roku a půl, covid a různé uzavírky továren a další omezení jednoduše vývoj v této oblasti zpomalily.
I proto se možná Oppo chlubí jen prototypem svého rolovacího telefonu: kdo ví, nebýt omezení, třeba by už měla firma hotový sériový kousek. Kdy se nakonec něčeho takového dočkáme v praxi, ovšem zástupci firmy v podstatě momentálně neví. Letos to nebude a uvidíme, zda najde Oppo odvahu uvést toto řešení na trh někdy v příštím roce.
Podle nás by to firma měla určitě zkusit, protože první dojmy z prototypu jsou opravdu skvělé. Zapomeňme na ony nedodělky, ponechme stranou, že vysouvání a zasouvání displeje se ovládá trochu neprakticky gestem tahem prstu po čtečce otisků prstů na boku: to vše mohou konstruktéři ještě změnit, vylepšit, vyladit. Klíčová je ona „magická“ funkce vysunutí a zasunutí displeje. Celý telefon totiž díky ní v zavřeném stavu působí jako úplně normální smartphone.
V zavřeném stavu není Oppo X v zásadě o moc větší, než třeba špičkový Samsung Galaxy S21 Ultra. Působí sice ještě malinko mohutněji, ale už nejde o zásadní rozdíl. To, že z útrob telefonu pak na pokyn uživatele prostě ještě vyjede další kus displeje, by telefonu na první pohled nikdo netipoval. V tom je kouzlo. Oppo X se tím dramaticky liší od všech dnešních smartphonů s ohebnými displeji: na nich je konstrukce a účel vidět hned: jsou mohutné, v „přeloženém“ stavu „tlusté“.
Oppo X se přitom na první pohled tváří jako každý jiný smartphone. Teprve po provedení onoho tahu se ozve jemné bzučení, dvě části těla telefonu se rozjedou směrem od sebe a z útroby vyjede i zbylá část ohebného displeje. Působí to efektně, přechod obrazu na displeji do nového režimu během tohoto „divadla“ rozhodně zaujme a navíc je to podle nás skutečně praktické. Žádné otvírání oběma rukama, žádné omezování při používání „malého“ displeje. Oppo X kombinuje to nejlepší ze světa běžných smartphonů a těch s ohebným displejem.
Ano, i koncept Oppa má svá omezení a nemyslíme si, že ohebnou konstrukci s přeložením telefonu napůl, kterou razí třeba Samsung, Huawei i Motorola, rolovací displej zcela nahradí. Možná jednou v budoucnu, až půjde skutečně srolovat do ruličky. Především, displeje, které se překládají napůl, nabídnou oproti rolovacímu řešení v rozloženém stavu přeci jen asi o něco větší plochu: takže je to řešení pro ty, kdo chtějí mít mobil a tablet v jednom, nebo je ideální pro ona do kapsy skladná véčka. Výhodou „přehnutých“ displejů je i to, že mají vlastně jednodušší mechaniku: o otevírání a zavírání se stará uživatel, nikoli elektromotorky, které mohou vypovědět službu. Ale jejich funkci budou jistě výrobci v případě takových řešení ladit a životnost intenzivně testovat.
Každé řešení podle nás zaujme trochu jiný typ uživatelů. To s rolovacím displejem od Oppa má ovšem podle nás asi nejširší potenciál: jelikož zachovává princip smartphonu jako doposud a jen umožňuje v případě potřeby o trochu zvětšit plochu displeje (nárůst je odhadem tak o 60–70 %), může to být ideální řešení pro ty, kteří se domnívají, že ohebný displej nevyužijí, ale přeci jen by občas něco takového možná chtěli.
I vzhledem k tomu, že elektromotor na výsuv displeje bude mít ne úplně nevýznamnou spotřebu energie, asi uživatel nebude displej v plné velikosti využívat pokaždé, když vezme smartphone do ruky. Naopak, v případě konceptu Oppa si dovedeme představit, že plnou velikost displeje využije jen několikrát za den, ve velmi specifických případech: třeba když bude chtít mít lepší přehled v mapě, zorientovat se v dokumentech, efektivněji a rychleji procházet fotogalerii a podobně.
A to je možná zatím největší úskalí této novinky: rolovací displej prototypu Oppo X působí tak „normálním“ a samozřejmým dojmem (ano, ohyb je pořád vidět a klasický panel s Gorilla Glass bude zatím působit lépe, ale to ponechme stranou), že bude tato technika pro to občasné použití prostě extrémně drahá. Zatímco ohebný Samsung Galaxy Z Fold 2 v podstatě svého uživatele nutí onen ohebný displej používat a nutí ho k tomu docela často, Oppo X vlastně žádné takové nutkání nevyvolává. A kdyby pak uživatel zjistil, že zaplatil třeba 50 000 korun za něco, co nepoužívá, mohl by z toho být rozmrzelý.
Svým způsobem to dokazuje průkopnickou povahu onoho rolovacího displeje. Technika působí tak samozřejmým dojmem, že bychom ji rádi začali používat zítra. Ale z hlediska nákladů to asi bude ještě chvíli trvat. Na druhou stranu by nemělo Oppo příliš otálet: případný takový telefon nejspíš firmě neposlouží jako zdroj zisku, ale jako imagemaker. A ona image může značce prospět v budoucnu.
