Od šéfů smartphonových firem se očekává, že budou značku reprezentovat tím nejlepším, co mají k dispozici. Šéf Xiaomi Lej Ťün však zvolil trochu jiný systém průřezu vlastního smartphonového portfolia a používá zkrátka ode všeho trochu. Jak to všechno zvládá, sice nespecifikoval, ovšem tvrzení, že s sebou všude nosí hned čtyři smartphony je celkem obdivuhodné.
Ačkoliv se v minulosti provalilo, že používá i konkurenční iPhone (což sám odůvodnil tím, že zkrátka jen sleduje vývoj konkurence), nyní to chce odčinit možná až trochu přehnaným způsobem. Jeho čtyřmi vybranými modely jsou Xiaomi 12, Xiaomi Mi 11 Ultra, Redmi Note 11T Pro a evropskému zákazníkovi neznáme Xiaomi Civi. Musíme uznat, že je to vcelku rozmanitý výběr, u kterého se zároveň musíme nad pár volbami pozastavit.
V první řadě je zvláštní, že si Ťün vybral z aktuálních top modelů Xiaomi 12 a nikoliv Pro verzi. Rozdíl mezi nimi sice není veliký, ovšem přeci jen je to odlehčený model. Možná šéfovi Xiaomi sednou více jeho menší rozměry, kdo ví. Následně model Xiaomi Mi 11 Ultra už žádné velké překvapení není, to je zkrátka to nejlepší, co loni výrobce dodal na trh.
U modelu Redmi Note 11T Pro by se na první pohled mohlo zdát, že už je také dávno vydaný model, avšak pozor, neplést si jej s loňským Xiaomi 11T Pro ani s Redmi Note 11 Pro. Toto je totiž novinka, která zatím dorazila jen na domácí čínský trh. Tento model má vcelku unikátní 144Hz displej a moderní procesor Dimensity 8100, zbytek jeho výbavy je však taková slušná střední třída.
Nakonec tu máme také model Civi, což je model už z poloviny loňského roku a evropským zákazníkům zůstal zapovězen. Aktuálně se mluví už o jeho nástupci. Je to jinak poměrně standardní model střední třídy, který se snaží zaujmout především svým třpytivým zadním krytem (více viz naše dojmy z veletrhu MWC).
Zaráží nás také ještě jedna věc. Proč ve vybrané sestavě telefonů chybí skládací Mi Mix Fold? To je už také záležitost loňského roku a v portfoliu výrobce je to zatím zcela unikátní kousek. Je docela pozoruhodné, že nad ním sám ředitel firmy ve výsledku ohrnuje nos.
