Sociologové z univerzity v americkém Bostonu se tajně dohodli s mobilními operátory a sledovali pohyby více než sta tisíc mobilních telefonů. Získali tak velmi cenné informace o každodenním životě lidstva.
Zůstáváme v okruhu 30 kilometrů od domova
Jednou z nejpřekvapivějších informací studie je, že celé tři čtvrtiny všech sledovaných obyvatel se během šesti měsíců nevzdálily dál než třicet kilometrů od svého domova. Jsou ale i výjimky. Tři procenta populace prý každý víkend pravidelně cestují v okruhu až tří set kilometrů od domova. Procento pak každý týden cestuje až extrémně daleko - přes tisíc kilometrů ze svého "hnízda".
Vědci ke stopování obyvatel na blíže neurčených místech využívali klasických vysílačů mobilního operátora, jehož název taktéž nechtějí zveřejnit. Vždy, když se ze snímaného mobilního telefonu pokusil uživatel uskutečnit hovor nebo poslat textovou zprávu, systém vědců to okamžitě zaznamenal.
Projekt byl legální. Jen v USA by neprošel
Sociologové prozradili, že projekt neprobíhal na území USA. Tam je totiž i pouhé zaznamenávání pohybu neznámé osoby ilegálním činem. Jestli ale byli výzkumu podrobeni pouze Evropané, nebo obyvatelé všech kontinentů, už se ale patrně nedozvíme. Víme však, že projekt se zaměřil na silně průmyslové národy. Z toho lze vyvodit, že mohlo jít například o Japonsko či Německo.
Projekt pochopitelně v lidech vyvolává rozporuplné reakce. Bojí se toho, že jejich právo na soukromí bylo porušeno a že podobné projekty nejsou legální ani mimo Spojené státy americké.
Cesar Hidalgo, jeden ze spoluautorů originálního průzkumu, se však brání anonymitou uživatelů: "Při analýze pohybu obyvatel jsme nedostali ani konkrétní telefonní čísla, natož jméno a příjmení. K dispozici jsme měli pouze šestadvacetičíselný kód, který byl přiřazen každému ze sledovaných lidí," řekl Hidalgo pro agenturu AP.
Sám Hidalgo přiznává, že studováním zákonů prý tým strávil nejvíce času. Nechtěli nic podcenit a ujišťovali se, že lidem nenaruší soukromí. "Neděláme zlé věci. Snažíme se udělat svět o trochu lepší," říká Hidalgo. Výsledky studie totiž pomohou například dopravním podnikům, které by mohly výhodněji upravit systémy jízdních řádů.
"Je to velký krok pro vědu," řekl Albert-Lazlo Barabasi, jeden z dalších spoluautorů studie, kterou publikoval časopis Nature, a dodal: "Poprvé můžeme zcela objektivně pozorovat různé aspekty lidského chování."
Mobil máme zkrátka stále při sobě
Jak se zdá, mobilní telefony jsou pro vědce čím dál zajímavější. Vědí totiž, že většina obyvatel vyspělejších zemí je má neustále při sobě, a jedině s pomocí operátorů tak mohou opravdu objektivně zhodnotit chování mas. Dokud je vše anonymní, není se čeho obávat.
Otázkou však zůstává, co by se stalo, kdyby podobných systémů začaly využívat například reklamní agentury a uživatelům rozesílaly reklamy přímo na displej.
"Na takové jednání by dopadal zákon o ochraně osobních údajů pouze tehdy, pokud by bylo možné identifikovat konkrétní fyzickou osobu. V takovém případě by sledování bylo možné pouze za určitých podmínek - například se souhlasem dotčené osoby," řekl iDNES.cz právník Ondřej Surga. "Pokud by agentury přistoupily k samotnému rozesílání nevyžádané reklamy, může se jednat o porušení zákona, za které lze ukládat pokuty," dodal.
