V České republice stále nemáme připojení k internetu po telefonním modemu, které by se platilo měsíčním paušálním poplatkem. Například ve Spojených státech je přitom běžný hovorový a datový paušál 40 dolarů měsíčně, polovina této částky patří poskytovateli internetu za připojení dial-upem. Stát byl a stále zůstává majoritním akcionářem Českého Telecomu, domnívám se tedy, že rozumný paušál by v zásadě mohl být zaveden ze dne na den. Učinil jste za to odpovědné konkrétní osoby v Českém Telecomu? Kdy bude paušál zaveden?
Paušál za vytáčený internet je důležitý pro ekonomiku země a pro rozvoj celé společnosti. Chci přispět k zavedení paušálu za internet, hlásím se k tomuto cíli. Nicméně musím konstatovat dvě věci. Za prvé: paušál za vytáčený internet je přímo úměrný velikosti trhu. Trh Spojených států je řádově větší než jednotlivé evropské trhy, proto také paušál za internet je v Evropě spíše vzácnou výjimkou, nikoli běžnou praxí jako v USA. Český trh je navíc jedním z menších evropských trhů, zavedení paušálu za internet není v tomto prostředí triviální záležitostí. Druhá poznámka se týká fóra "Internet pro všechny", které na výzvu regulátora probíhá již několik měsíců a jeho hlavním tématem je vytáčený internet. Diskuze, které v rámci tohoto fóra probíhají, sleduji a netěší mě, že jednání zatím vedou do slepé uličky a v ní se také zastavila. Zdůrazňuji, že ani já, ani Ministerstvo informatiky nemůže rozhodovat o cenách v telekomunikační sféře. K tomu nemáme žádné kompetence. Existuje zde nezávislý regulátor, kterému zákon dává právo zasahovat do cenových vztahů mezi jednotlivými operátory. Snažím se přispět k odblokování situace na telekomunikačním trhu - chci, aby Český Telecom změnil svůj přístup k internetu a k propojovacím poplatkům za internet. Současně chci, aby alternativní operátoři nevyužívali trošku nepřehledné situace na trhu k prosazování poněkud nerealistických požadavků. Přiznám se, že v minulých týdnech jsem se soustředil především na to, aby tato jednání vedla ke spuštění služby ADSL. Její cena a rozsah jsou v tuto chvíli "v kojeneckém věku". Nejsem s cenami spokojen, ale bylo důležité, že se ADSL podařilo spustit. Teď samozřejmě musíme všichni společně pracovat na tom, aby cena klesala. Spuštěním ADSL se také otevřel nový prostor pro debatu kolem paušálu, protože v této věci existují některé technické problémy na straně Českého Telecomu. Chtěl bych zdůraznit, že nejdříve musí být spuštěno ADSL a až poté vyjednán paušál za vytáčený Internet.
Opakuji tedy, že se k paušálu za internet hlásím jako ke svému cíli, nebudu ovšem slibovat, že paušál bude do konce roku, protože by to bylo nerealistické. Myslím si, že pro dosažení tohoto cíle bude třeba učinit jisté kroky v Českém Telecomu, zavést dále jistá opatření legislativní, jako je např. zpřístupnění poslední míle, a vést diplomatická jednání, která se snažím zprostředkovávat.
Překvapuje mě, že podle vás má celou věc pod kontrolou nezávislý regulátor. Domníval jsem se, že stát má majoritu v Českém Telecomu, a tím pádem by mohl prosadit víceméně cokoliv již z titulu své majority.
Velmi rozšířený mýtus je, že mohu Českému Telecomu něco nařídit. Nejsem jediným, kdo spravuje 51 procent v Českém Telecomu - správcem je Fond národního majetku a do věci mluví také Ministerstvo financí. Dejme tomu, že bych přesvědčil Fond národního majetku a ministerstvo financí, že je v zájmu všech, abychom měli paušál za Internet 300 korun měsíčně. Tuto částku bychom nemohli Telecomu nařídit, protože platí obchodní zákoník. Statutární orgány Telecomu, který je akciovou společností, jsou zodpovědné vůči všem akcionářům, tedy nejen vůči tomu majoritnímu. Majoritní akcionář nemůže říct "udělejte takové a takové rozhodnutí, byť je pro firmu ekonomicky nevýhodné". Drobní akcionáři nebo "nedrobný" Telsource by za uposlechnutí takového nařízení mohli představenstvo zažalovat a tito lidé by skončili nakonec ve vězení. Nezastírám, že majoritní akcionář má samozřejmě většinu v představenstvu, a může proto dosazovat do vedení firmy lidi, kteří se například na paušál za Internet dívají odvážněji a tržněji než dosavadní vedení Českého Telecomu. A o to se také snažím. Ale opravdu nemohu ráno vstát a rozhodnout se, jak vysoký bude měsíční paušál za neomezený přístup na internet. Bohužel, dodávám.
V této souvislosti je zajímavá nabídka Eurotelu, dceřinné společnosti Telecomu. Eurotel přišel s datovým paušálem za 1000 korun měsíčně...
Velmi to oceňuji. Eurotel je určitě firma, která se umí narozdíl od Telecomu chovat dynamicky a odvážně. Je to dobrá nabídka, nicméně zatím neočekávám, ale mohu se mýlit, že by lidé tento typ přístupu na Internet masivně využívali. Je to však určitě krok, který pošťuchuje Český Telecom k odvážnějším rozhodnutím, a to je dobře.
Velká část výnosů Českého Telecomu plyne z přístupu na internet pomocí vytáčeného připojení. Mohlo by tedy hrozit, že mu Eurotel bude kanibalizovat výnosy, odláká zákazníky na podobnou službu za nižší náklady...
Eurotel není dceřinná společnost Českého Telecomu, Český Telecom má pouze akciový podíl v Eurotelu. Pochybuji, že kdy v budoucnu by se z Eurotelu stala klasická dceřiná společnost. Eurotel je skutečně funkční, dynamická firma, která umí odpovídat na požadavky trhu, jeho krok je odvážný a jde správným směrem. Telecom se musí rychle probudit. Jinak by se mu totiž mohlo stát to, co se mu děje na trhu v hlasových služeb obecně. Většinu trhu odčerpávají mobily… Kdyby se podobná situace opakovala v datových službách, nastaly by pro Český Telecom velmi krušné chvíle. Telecom má tři minuty po dvanácté na to, aby s cenami za vytáčený internet už konečně něco dělal. Ujišťuji vás, že moji zástupci v představenstvu prosazují změny v Českém Telecomu v tomto směru. Doufám, že i nový generální ředitel bude člověk, který uvažuje tržně, odvážně a víc jako Eurotel než jako Telecom.
Souvisí váš pohled na Eurotel s cestou do Spojených států, kterou jste podnikl, a s vyjednáváním s americkými akcionáři Eurotelu?
Nikoliv. Můj názor na Eurotel s případnými změnami akcionářské struktury nijak nesouvisí.
Podívejme se nyní na další téma, které se ale opět týká Internetu. Internetové domény v TLD, v "top level doméně" .CZ jsou dražší než domény v jiných TLD. Mnozí čeští uživatelé Internetu proto místo českých domén registrují za zlomek ceny své domény v jiných TLD (například .COM, .NET, .ORG, .INFO, .BIZ, ale dokonce i .SK a .US - přehled cen některých domén u některých registrátorů k dispozici např. zde). Problém je tak zdánlivě vyřešen konkurenčním prostředím, potíž však nastává s českými fulltextovými webovými vyhledávači, které většinou indexují pouze webové stránky v českých doménách. Uživatel pak v českých vyhledávačích pak nenajde české stránky umístěné v levnější TLD. Příčinou neúměrně vysokých cen je zřejmě monopol registrátora, který je shodou okolností totožný se správcem národní domény (sdružení CZ.NIC, z.s.p.o.). Již proběhla obchodní veřejná soutěž na uzavření smlouvy o Dodávce systému pro Decentralizované řešení správy domény nejvyšší úrovně .cz, jejím cílem je zavést více registrátorů, kteří si budou konkurovat a budou čerpat z jediné databáze spravované správcem domény .CZ. Zavádění systému více registrátorů se ale zatím vleče a není zcela jasné, o kolik procent se nakonec koncová cena sníží. Sledujete dění kolem českých domén?
Sleduji, nicméně u nás podobně jako v jiných zemích je registrátorem nevládní organizace. Tato záležitost je tedy mimo stát a myslím si, že je to tak dobře. O nářcích na nefunkčnost či předražené služby CZ.NIC samozřejmě vím, přesto si lze stěží představit, že by registrátorem nebo správcem národní domény měl být stát. Patřím k lidem, kteří se domnívají, že by to stát dělat neměl. Je to první krok k tomu, aby se stát začal zabývat i dalšími věcmi, které se týkají obsahu Internetu. To by nebylo správné. Začne to správcováním domény, bude to pokračovat debatou o pornografii na internetu, za chvíli se začne uvažovat, zda mají mít přístup k Internetu všichni lidé a tak dále. Jsou věci, kterým bychom se měli důsledně bránit. Neprosazuji proto, aby byl CZ.NIC nahrazen státem. O stížnostech na CZ.NIC vím a nedávno jsem se zástupci CZ.NIC jednal. Ujistili mě, že právě připravují a velmi brzy spustí deregulační proces, což znamená, že registrátorů bude moci být víc a správcovství národní domény zůstane sdružení CZ.NIC, ovšem za velmi transparentních podmínek. Doufám, že CZ.NIC svůj slib splní a že tím vyřeší základní problémy, které v této oblasti jsou.
Stanovení ceny za registraci je složité. Jde o to, s čím naši cenu při srovnání s jinými zeměmi porovnáváte, zda se spotřebním košem, nebo jenom s měnovým kurzem či ještě jinak. Domnívám se, že každý si může registrovat doménu, kde chce. Vystavuje se sice riziku, že umístěním mimo národní doménu se pro české vyhledavače stane "neviditelným", může to však přinášet jiné výhody. Obecně řečeno se bojím, a neberte to jako alibismus, státních zásahů do těchto věcí. Je totiž strašně jednoduché, aby stát vstoupil třeba do správy národní domény, ale zanedlouho poté se bude internetová komunita divit, kam všude se státní ruka v internetu dostane. A také se bráním debatám, v nichž se tvrdí, že stát by měl vstupovat do autorských práv na jména domén typu dagmarhavlova.cz. Považoval bych za velmi nebezpečné, aby se u nás pouštěl do těchto kauz stát, byť s dobrým úmyslem. Teď jde o pornografii a o ochranu osobnosti první dámy a skončí to nekonečnými spory o malichernosti. Chci chránit prostor internetu jako nezávislý na státu, co nejdéle to půjde.
CZ.NIC věnuje peníze získané z provozu českých domén na obecně prospěšné projekty, což je jistě chvályhodné. Přehled rozhodnutí CZ.NIC o poskytnutí příspěvků na příspěvkové období 2002/2003 však působí trochu kontroverzně: z 2,8 mil. Kč bylo 570 tisíc Kč věnováno firmě ZONER software s.r.o. na stránky Interval.cz, tedy zřejmě na komerční e-zine o webu a e-komerci. Pikantní přitom je, že firma ZONER software s.r.o. je jedním z členů sdružení CZ.NIC. Do CZ.NIC by sice teoreticky mohl vstoupit a dění v něm ovlivnit prakticky každý, kdo splňuje určité minimální požadavky. Návrh nových stanov však zavádí zvláštní omezení: každý nový člen by musel mít doporučení dvou stávajících členů, kteří jsou v CZ.NIC déle než rok. Další rok by pak trvalo, než nový člen získá hlasovací právo. Součástí návrhu je pokuta až ve výši 1 milionu korun pro člena, který "zvlášť závažným způsobem porušuje stanovy sdružení nebo poškozuje dobré jméno sdružení". Porušuje například veřejnou kritikou poměrů uvnitř CZ.NIC. Domnívám se, že schválení návrhu stanov by mohlo mít zásadnější dopad na český internet než výše zmíněná výše registračních poplatků. Hodláte vývoj uvnitř CZ.NIC z.s.p.o., které je a bude správcem české top-level domény, sledovat třeba i v součinnosti s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže?
O tom slyším poprvé od vás. Při jednání s představiteli CZ.NIC jsem takové informace neměl. Kdyby vámi citovaná pasáž ve stanovách CZ.NIC byla, považoval bych to za mimořádně nešťastné. Stanovy CZ.NIC ale přece schvalují jeho členové a byli by sami proti sobě, kdyby takovou věc do vlastních stanov vložili. Pokud jde o to, na co sdružení vydává peníze, uznávám, že ne vždy představitelé CZ.NIC odpovídali na tyto otázky chápavě a srozumitelně. Mně nyní odpověděli velmi rozsáhle a ujistili mě, že i v budoucnu by CZ.NIC chtělo některé výnosy přesměrovat do projektů, které by byly zcela nekontroverzní, tedy do projektů vzdělávání, počítačové gramotnosti a podobně. Je zcela legitimní ptát se, kam půjdou peníze za správu národní domény. Nesmí se stát, aby se z těchto peněz pár spřátelených firem navzájem financovalo. Opakuji, že zapojení státu do řešení tohoto problému je vpouštění vlka do místnosti a že každý, kdo povolává stát a žádá mě, abych zasáhnul, by si to měl několikrát rozmyslet. Stát kamkoliv snadno vstoupí, ale pak už ho odnikud nikdy nevyženete.
Je zajímavé, že v České republice dosud nebyl spuštěn pilotní projekt standardu ENUM pro mapování telefonních čísel na doménová jména a naopak. Standard zajišťuje koexistenci různých služeb klasické a IP telefonie na jediném telefonním čísle, podstatou standardu je převod telefonních čísel na doménová jména a naopak. Záznam pro telefonní číslo dle ENUM může obsahovat údaje pro pevnou, mobilní linku, pro hlasovou schránku i pro fax. Standardu ENUM se důkladně věnuje americká vláda, brzy se k ní zřejmě připojí vláda Austrálie. Testování standardu probíhá v mnoha zemích světa včetně sousedního Německa, Rakouska, Polska a Maďarska. Většinou jde o testy, které se provádí pod taktovkou organizací spravujících národní internetové domény. Je překvapivé, že se u nás standardu ENUM nevěnuje vláda, CZ.NIC a ani Český telekomunikační úřad. Uvažuje Ministerstvo informatiky o nějakém pilotním projektu do budoucna?
Ne, přiznám se, že o problematice ENUM sice vím a že třeba pan Krsek z Cesnetu, s nímž si občas píšu, je v této věci aktivní. Ministerstvo informatiky však zatím žádnou konkrétní aktivitu nevyvíjelo. Za ČTÚ nemohu mluvit, každopádně zavedení standardu ENUM budeme muset řešit v rámci přípravy nového zákona o elektronických komunikacích. Tato odpovědnost - nechci říci pravomoc, ale odpovědnost - musí být někomu za český stát svěřena. Je věcí diskuze, zda to bude regulátor nebo CZ.NIC nebo ministerstvo. Přikláněl bych se k tomu, aby správa údajů dle ENUM byla ve stejném režimu jako správa národní domény, tedy aby se o údaje staral spíše CZ.NIC. Ale nezastírám, že regulátor se by sám chtěl být registrátorem národních domén. Čeká nás poměrně složitá diskuze mezi ministerstvem a regulátorem. Za sebe říkám, že problematika domén i standardu ENUM by se měla svěřit někomu mimo stát a mimo regulátora. Stejně je tomu ve většině ostatních zemí.
