Podle původních předpokladů portálu Bloomberg oznámila ve středu ve 13:00 Evropská komise další rekordní pokutu pro gigant Google. Ten by měl zaplatit 4,34 miliardy eur (asi 112,4 miliardy korun) za zneužívání dominantního postavení Androidu. Pro Google to bude další rekordní pokuta, tu předchozí ve výši 2,42 miliardy eur (asi 62,5 miliardy korun) uložila komise Googlu loni v červnu a firma se proti ní odvolala.
„Android možnosti volby rozšiřuje, ne naopak. Živoucí ekosystém, rychlé tempo inovací a klesající ceny jsou typickými znaky silně konkurenčního prostředí. Proti rozhodnutí Komise se tudíž odvoláme,“ reagovala na rozhodnutí EK manažerka komunikace Googlu pro Česko a Slovensko Alžběta Houzarová. Šéf Googlu Sundar Pichai pak argumentuje rozmanitostí a podporou konkurence ze strany Androidu v rozsáhlém příspěvku na blogu firmy: „Dnes si díky Androidu můžete vybrat ze 24 tisíc různých telefonů ve všech cenových hladinách od více než 1 300 různých značek,“ píše Pichai.
Komise ovšem zároveň Google vyzývá, aby do 90 dnů zanechal nekalého jednání, jinak firmě hrozí další navyšování pokuty a to až o 5 % z průměrného denního obratu mateřské společnosti Googlu, firmy Alphabet. Protisoutěžní jednání podle závěrů Komise probíhá od roku 2011. Jak se k tomuto kroku firma postaví, zatím její zástupci neuvedli.
Eurokomisařka Margrethe Vestagerová k tomu v oficiálním prohlášení říká: „Mobilní internet dnes představuje více než polovinu světového internetového provozu. Změnil životy milionů Evropanů. Náš případ se týká tří typů omezení, která si Google vynucuje na výrobcích Android zařízení a na mobilních operátorech za účelem toho, aby provoz na Androidích zařízeních směřoval do vyhledávače Google.“ To podle ní Googlu posloužilo k upevnění dominantní pozice svého vyhledávače a připravilo spotřebitele o výhody zdravé konkurence, což je podle evropského práva nelegální.
Jako Microsoft
Tři praktiky Googlu jsou následující. Po výrobcích mobilních telefonů prý firma vyžaduje, aby do svých přístrojů instalovali vyhledávač Google a prohlížeč Chrome jako základní podmínku k tomu, aby telefony mohly využívat obchod Google Play. Mobilním operátorům a některým velkým výrobcům pak má Google platit za to, že na své telefony předinstalují exkluzivně právě vyhledávač Google. A firma také podle komise nutí výrobce, kteří chtějí prodávat telefony s Google Play, aby prodávali přístroje jen s oficiální verzí Androidu a nenabízeli varianty s různými odnožemi systému.
Googlu v Evropě končí sladká létaPokuta, kterou dnes Evropská komise (EK) udělila Googlu, představuje podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy zhruba 40 % čistého zisku Googlu za rok 2017. Tvoří necelých pět procent hotovostních rezerv mateřské společnosti Alphabet, ty přesahují sto miliard dolarů (více než 2,2 bilionu korun). „Samotná pokuta tedy hospodaření Alphabetu středně- či dlouhodobě nijak výrazně nepoškodí. Google však v reakci na dnešní rozhodnutí Evropské komise bude muset zřejmě zásadně změnit svůj obchodní model, což může mít dlouhodobý negativní dopad na jeho ziskovost,“ podotkl Kovanda s tím, že klíčovým zdrojem růstu ziskovosti byl obchodní model založený na vzájemně výhodné synergii s mobilními výrobci. Google poskytoval Android zdarma, pokud výrobci dodají zařízení na trh s jeho předinstalovanými aplikacemi. Mohl tak shromažďovat značné množství uživatelských dat, což mu pomohlo lépe zacílit online reklamu. Podle Kovandy dosáhl Google jen loni příjmu z mobilní reklamy ve výši takřka 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), přitom ještě v roce 2015 nebyly tyto příjmy ani poloviční. „V EU jsou příslušné orgány ke Googlu zatím výrazně přísnější než ve Spojených státech. To je dáno tím, že antimonopolní legislativa je na úrovni EU citelně přísnější než ve Spojených státech, ale i než na úrovni jednotlivých členských států EU včetně ČR,“ dodal Kovanda. Podle něj lze další podobně vysoké pokuty ze strany EK v budoucnosti očekávat i u dalších internetových gigantů, jako jsou například Apple, Amazon či Facebook. |
Podstata sporu je tedy podobná jako před mnoha lety u Microsoftu, který do operačního systému Windows standardně instaloval svůj internetový prohlížeč Internet Explorer.
Změna firemní politiky?
Ovšem ne všichni výrobci ve svých telefonech aplikace od Googlu upřednostňují. Například Samsung namísto prohlížeče Chrome dlouhodobě používá vlastní browser, sadu kancelářských aplikací od Googlu (ta určitě není v rámci certifikace Google Play povinná) nahrazují aplikace od Microsoftu.
Je pravděpodobné, že právě tímto postupem bude Google argumentovat při odvolání proti pokutě. Ať už toto dopadne jakkoli, závěry EK mohou mít pro Google a Android závažné důsledky. Google nejspíš bude muset změnit svou politiku a zařídit se podobně, jako před lety Microsoft, který musel dát uživatelům v případě prohlížeče na výběr a nesmí ve Windows upřednostňovat ten svůj.
Google by se mohl vydat podobnou cestou, což by pro uživatele znamenalo jen nějaké kroky navíc při zprovoznění nového telefonu. Důležitější je, co se stane „v pozadí“ s různými smlouvami Googlu s výrobci a operátory. Pokud i ty budou muset pod tlakem EK dát více prostoru výrobcům, paradoxně to může přinést větší roztříštěnost systému Android, proti které se snaží Google v posledních letech (s jen částečným úspěchem) bojovat.
Nedostatečná konkurence
Podle Komise má v Evropě i po celém světě operační systém Android zhruba 80 % všech chytrých mobilních zařízení, což představuje zásadní dominanci. Na trhu operačních systémů, které si mohou výrobci licencovat, má pak Google podle EK podíl dokonce 95 %. Klíč je v tom, že sytém iOS od Applu totiž licencovat nelze, Apple si jej nechává jen pro sebe. I z toho důvodu, a také z důvodu zaměření na drahé segmenty trhu, pak Komise nepovažuje Apple za dostatečnou konkurenci pro Google. Šéf Googlu Sundar Pichai se ale proti tomuto závěru Komise ohrazuje a tvrdí, že „rozhodnutí Komise bohužel nebere v úvahu míru konkurence, jíž je Android vystaven ze strany iOS, což je fakt, který potvrdilo i 89 % respondentů v rámci jejího vlastního průzkumu trhu.“
Android je podle Komise pro většinu uživatelů jedinou možnou cestou u chytrých telefonů. A v nich pak je v podstatě nutností mít obchod Google Play, který je hlavním zdrojem aplikací. Právě praktiky Googlu, kdy Google Play firma výrobcům dodá jen při splnění přísných podmínek (jinak je instalace nelegální a uživatelé si obchod oficiálně nemohou nainstalovat sami), je trnem v oku Komise.
Z tohoto jednání totiž podle závěrů EK vyplývá, že vyhledávač Google a prohlížeč Chrome jsou předinstalovány prakticky na všech chytrých mobilních zařízeních, která se v EU prodávají. Komise také dává praktický příklad důsledků. Zatímco v roce 2016 v proběhlo 95 % všech vyhledávání na androidích zařízeních skrze vyhledávač Google, na přístrojích s mobilními Windows to bylo jen 25 % a 75 % probíhalo na předinstalovaném vyhledávači Bing.
Omezování výrobců v přípravě zařízení s alternativními verzemi Androidu pak znamená, že například systém Fire OS od Amazonu, který je postaven na Open-source základech Androidu, rovněž není pro samotný Android jakkoli vážným konkurentem. To platí i pro jakékoli další odnože Androidu, které nemohou využívat obchod Google Play.
Aktualizováno o komentář hlavního ekonoma společnosti Cyrrus
