Za týden si více jak 60 čtenářů vytvořilo svoji knihovničku. Chápeme, že jsme zatím na začátku celé cesty k personalizaci, ale někde začít musíme. Každopádně se od vás rádi dozvíme, co novým Palmknihám říkáte a co byste chtěli změnit nebo doplnit.
Příští týden si například budete moci přečíst:
Roman Rous - Dům
Zdeněk Veselovský - Vydří život
Lucie Lukačovičová - Bludná čarodějka
Petr Vyhlídka - Dedukce
Libor Krayzel- Byt (máme nového dobrovolného autora!)
Josef Pecinovský - Narozeniny profesora Tomse
Následující článek vyjde ve středu. Obávám se, že se u čtení ani moc nezasmějete...
Dana Kumprechtová- Člověk a hospodářská zvířata
Do 18. století žila domácí prasata téměř stejně jako jejich divocí příbuzní. Hledala si potravu převážně sama v lesích a byla přikrmována kuchyňskými odpady (pomyjemi). Byla porážena asi v jednom a půl roce při hmotnosti přibližně 50 kg (pro srovnání, dnešní moderní plemena dosahují běžně v půl roce hmotnosti 100 kg). Počátkem 19. století vzrostla poptávka po mase a tuku. Vznikla robustnější plemena. V 50. letech se naopak změnily požadavky spotřebitelů. Začali dávat přednost libovému masu s minimálním množstvím tuku. Byla vyšlechtěna dlouhá štíhlá prasata se svalnatými šunkami a rameny (Belgická Landrase, Pietrain).
Dnes je většina prasat chována v intenzivních systémech. Jejich život není záviděníhodný. Vykrmovaná prasata běhají v mnoha chovech po nepohodlných roštových podlahách a trpí nemalými problémy s končetinami, jsou přiotrávena čpavkem, který se uvolňuje z jímek na výkaly pod rošty. Kotce pro kojící prasnice jsou tak malé, že v nich mohou jen sedět nebo ležet. Prasnicím je zabráněno ve stavbě hnízda pro potomstvo, nemohou provádět tělesnou očistu, nemají k dispozici slámu. Za těchto podmínek se nevyvine přirozený vztah mezi matkou a potomstvem. Důsledkem jsou poruchy chování jako nezájem o potomstvo nebo dokonce agresivita matky vedoucí k zalehnutí čí sežrání selat. V intenzivních chovech není "rentabilní" nechávat selata příliš dlouho u prasnice. Běžně se provádí tzv. časný odstav selat ve věku 21 až 28 dnů. (Tradičně byla domácí selata odstavována zhruba v 56 dnech, v přírodě zůstávají selata u matky asi 9 týdnů.) V tak raném věku nemají selata dostatečně vyvinutou imunitu a bez přísunu protilátek v mléce prasnice trpí průjmy a respiratorními chorobami.
Přešlechtěná prasata s nadměrným množstvím svalové tkáně velmi citlivě reagují na sebemenší stresující podnět. Špatně snášejí příliš vysoké i nízké teploty, fyzickou zátěž, transport. Často nepatrné vzrušení vede k selhání krevního oběhu. Když se s nimi nešetrně zachází na jatkách, a týrání zvířat na jatkách není u nás bohužel výjimkou, mění se následkem hormonálních změn v organizmu vyvolaných stresem složení jejich masa. Takové maso se pak označuje zkratkou PSE, z angličtiny pale = bledé, soft = měkké, exudative = vodnaté. PSE maso není schopno vázat vodu, což zhoršuje jeho kulinářské vlastnosti. Smažením nebo pečením se zmenší objem PSE masa, které je pak dlouho tuhé. Protože neobsahuje vnitrosvalový tuk, jenž je nositelem aromatických látek, ztrácí chutnost.
Přejeme hezké počtení
Martin Otakar Bodlák a Jirka Vlček
O serveru Palmknihy
Server Palmknihy je zaměřen na bezplatnou distribuci literárních děl v elektronické podobě. Všechna díla jsou uložena ve speciálním formátu tak, aby byla čitelná na elektronických organizérech Palm Pilot, Psion a Windows CE.
Na serveru je v současné době umístněno více jak 600 románů, povídek, právních a populárně vědeckých textů. Denně přibývají nejméně dvě další díla.
Všechny texty jsou publikovány v souladu s autorským právem.
