Hned dva různé dresy museli nechat nachystat v cyklistickém týmu D2Mont Merida ve Znojmě, když na začátku léta vítali novou posilu, nadějnou bikerku Anetu Hovorkovou. Jeden běžný, používaný všemi jezdci během celé sezony, a jeden speciální v barvách mistryně republiky.
Celý magazín |
Hovorková totiž na jih Moravy do stáje manažera Jiřího Křivánka dorazila nejen jako první ženská závodnice k již úspěšným mužům, ale také jako nová česká šampionka v maratonu na horských kolech v kategorii do 23 let. Byl to pro ni zlomový úspěch – do té doby se věnovala olympijské disciplíně cross-country v týmu Jaroslava Kulhavého, vítěze olympiády v Londýně, ale úspěch na maratonské trati ji přiměl ke změně priorit.
„Uvědomila jsem si, že cross-country už mě tolik nebaví. Že se víc vidím v maratonech. Hledala jsem tým, věděla jsem, že D2Mont Merida patří v Česku k nejlepším, a vyšlo to,“ podotýká devatenáctiletá bikerka. „V cross-country jsem většinou zápolila o posledních pět příček, bojovala jsem, ale nebylo to tak motivující. Zato na maraton jsem šla jako jedna z favoritek,“ ohlíží se.
Střídat tým v rozběhnuté sezoně je také u bikerů velká změna. Pro Hovorkovou znamenala přesednout na jiné kolo, místo dosud používané značky Specialized si zvyknout na Meridu. A také změnit závodní program. Jednou z Křivánkových priorit je masový seriál Kolo pro život, v jehož celkovém hodnocení se D2Mont Merida každoročně zařazuje na první místo.
První krůčky nové členky týmu jsou úspěšné, třeba tradiční Bike Marathon Drásal vyhrála. V jiném závodě, Malevil Cupu v Jablonném v Podještědí, se umístila na páté příčce v elitní kategorii žen.
„S přestupem jsem spokojená, moje očekávání se plní,“ usmívá se Hovorková, která se nyní chystá na nejbližší zastávku Kola pro život o prvním víkendu v září na „domácí“ trati ve Znojmě kolem Louckého kláštera. „Tenhle závod mám hodně ráda, za mě je jedním z nejlepších v rozpisu Kola pro život z hlediska návštěvy celých rodin. Atmosféra je výtečná, popíjí se burčák. My jsme tam jeli vždycky celá rodina i s babičkami,“ vypráví maratonská šampionka.
Trať jako taková přitom přímo pro ni ideální není. Hovorková se lépe cítí v náročnějším terénu, sedí jí drsnější podmínky.
Není divu, že se jí nedávno výborně zadařilo v silničních závodě L’etape by Tour de France, které se jezdí v duchu slavné etapové Tour. Z pražské akce se umístěním na stupních vítězů kvalifikovala do Francie, kde už se na začátku července bojovalo v horách přímo po části trati největší cyklistické události světa. Hovorková dojela jedenáctá.
„Byl to asi nejnáročnější závod, jaký jsem kdy jela. Neskutečně jsem si to užila. Pod kopec jsem vždycky přijela ve výborné kondici a nahoru mi přišlo, že letím. Ve sjezdech jsem pak dokázala zregenerovat. Naše etapa se jela týden předtím, než stejná místa protnula skutečná Tour de France. Dalším zážitkem tedy bylo sledovat v televizi místa, která jsem sama zdolávala. Poznávala jsem každou zatáčku,“ líčí radostně Hovorková.
Po trati Tour jela dokonce už podruhé, loni se tam vydala jako podpora svého otce. Spolu si vyšlapali ikonické serpentiny na Alpe d’Huez. „Dala jsem si je tréninkově na horském kole dvakrát. Taťkovi jsem podávala bidon a říkal, že jsem pro něho byla velkou oporou. Být takový kopec na Moravě, tak jsem na něm denně,“ vyznává se odolná dívka.
Prioritou jsou však pro ni nadále horská kola. Na znojemském angažmá si cení i šance na zlepšení. „Můžu sbírat zkušenosti od kluků v týmu, kteří mají světovou úroveň,“ neskrývá cílevědomost.
