| foto: Petr Topič, MAFRA

Kladrubáky šlechtili čtyři století pro dvory

Až do poloviny 14. století sahá tradice chovu starokladrubského koně. Představuje tak jeden z nejstarších hřebčínů na světě. Zařadil se i mezi památky světového dědictví UNESCO.

Základy hřebčína v Kladrubech nad Labem položil císař Maxmilián II., který založil v roce 1563 hřebčinec, Rudolf II. potom 24. dubna 1579 povýšil původní koňskou oboru na císařský dvorní hřebčín a toto datum je považováno za datum založení. V roce 1918 převzal hřebčín stát.

V císařských dobách byli bělouši využíváni panovníky pro ceremoniální účely, a i nyní jsou ozdobou královských dvorů ve Švédsku či Dánsku.

Celý magazín

tit

Původně v Kladrubech chovali španělsko-italské koně, ze kterých vyšlechtili starokladrubského koně. V 19. století zde byl zaveden i chov speciálních kočárových koní, populárních clevelandských hnědáků. Po vzniku Československa v roce 1918 se stádo starokladrubských koní ocitlo ve vážném ohrožení – už podruhé v historii. Poprvé, během sedmileté války (1756 až 1763), koně museli dokonce Kladruby opustit a na více než deset let se chov přestěhoval do Uher.

Druhá rána přišla v roce 1918, kdy se revoluční nechuť ke všemu habsburskému obrátila i proti koním z bývalého dvorního hřebčína. Pro chov se podařilo udržet pouze stádo běloušů, méně ušlechtilí vraníci byli odsouzeni k postupné likvidaci.

Novým účelem hřebčína se nakonec stala produkce plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Z bývalých rakouských hřebčínů se sem pro tento účel dostali zástupci anglických a anglo-arabských plnokrevníků i tři ročníky lipicánských hříbat.

Kmen vraníků naštěstí nezanikl úplně, velkou zásluhu o jeho obnovu měl František Bílek, který se jejich záchraně začal věnovat už během druhé světové války. V roce 1945 pak byli starokladrubští vraníci opět přestěhováni zpět, a to do stájí ve Slatiňanech, z nichž o tři roky později vznikla Výzkumná stanice pro chov koní.

Starokladrubský kůň se v hřebčíně chová do současnosti, vidět ho je možné na soutěžích v klasické drezuře, v soutěžích parkurových i barokního ježdění. Starokladrubský kůň, vzniklý na základě španělské a staroitalské krve, je jediné původní české plemeno, patří navíc mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena na světě. V České republice jsou koně z Kladrub často k vidění při různých slavnostech, využívá je jízdní policie, vynikají i v závodech spřežení a klasické drezuře a hodí se i k rekreačním účelům. Současní koně – je jich zhruba pět stovek – v hřebčíně mají evidované předky až do poloviny 18. století.

Areál hřebčína se rozkládá na ploše 1 200 hektarů v Polabské nížině nedaleko Pardubic. Jeho srdce tvoří hlavní stáje, zámek a kostel. Komplex hřebčína byl v roce 1995 spolu se základním kmenovým stádem prohlášen kulturní památkou, o sedm let později se stal národní kulturní památkou. Od roku 2019 je zapsán na Seznam památek světového dědictví. Rozhodl o tom Výbor pro světové dědictví na svém zasedání v Baku v Ázerbájdžánu.

O zápis krajiny pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem na seznam UNESCO usilovala Česká republika již řadu let. Na indikativní seznam kandidátů na zápis byla krajina zařazena už v roce 2007.

Starokladrubští koně v Dánsku

Spolupráce Národního hřebčína Kladruby nad Labem s královským dvorem v Dánsku započala jednáním v roce 1993, myšlenku využití starokladrubských koní pro ceremoniální zápřež inicioval princ Henrik. V roce 1994 putovalo do Kodaně první šestispřeží běloušů. Následně až do současnosti byli kontinuálně vybíráni a dodáváni další koně pro královské stáje.

Zástupci královských stájí navštěvují hřebčín v Kladrubech nad Labem obvykle třikrát v roce. Výběr začíná předvedením celého ročníku hřebců, vhodný kůň postupuje do užšího výběru. Kůň je předveden na ruce, v zápřeži a pod sedlem znovu v průběhu základního výcviku a finálně po jeho dokončení. Požadavkem je čistě bílý kůň středního rámce, s korektní tělesnou stavbou, dobrou mechanikou pohybu a především vyrovnaným charakterem. Vybraný kůň je podroben veterinárnímu vyšetření. Po převozu do královských stájí v Kodani nastupuje tříměsíční období, kdy je testována především psychická odolnost zvířete.

Mezi nejvýznamnější okamžiky ceremoniální služby starokladrubských běloušů pro dánskou královnu Margaretu II. patří Novoroční audience u královny, přijímání diplomatů, výročí v královské rodině či přesun královské rodiny na letní sídlo.

Zdroj: nhkladruby.cz


Témata: Články