„Dopisy jsme rozesílali do škol z preventivních důvodů. Školní kolektivy jsou poměrně problematické z hlediska zachovávání základních hygienických pravidel. Chceme zamezit dalšímu šíření nákazy. Připomínáme způsoby přenosu i možnosti prevence. Spočívá v základních hygienických návycích, jako je mytí rukou nebo ovoce a zeleniny před konzumací a podobně,“ uvedla Jana Pilnáčková, zástupkyně ředitele v sekci ochrany a podpory veřejného zdraví Krajské hygienické stanice Libereckého kraje.
Od loňského posledního srpna až do letošního 20. září evidují hygienici v Libereckém kraji 175 případů žloutenky typu A. Nemoc byla zároveň zjištěna u 30 dětí nebo mladých lidí, kteří chodí do školy.
Nejhorší situace je na Jablonecku, kde bylo 138 případů. Hygienici tam vědí o 23 nakažených dětech. V Liberci onemocnělo 29 lidí, z toho 4 děti. V Semilech je dosud jen 5 případů, v České Lípě 3.
V roce 2014 zjistili hygienici v celém kraji 26 případů žloutenky typu A.
Epidemie propukla loni na Jablonecku
„U škol se nám naštěstí daří nákazu zvládat. Nemáme případ školy, kde by nákaza pokračovala. Zatím byly ve školách jen jednotlivé případy. Tyto děti získaly virový zánět jater typu A především doma. Prevence je ale v tomto případě velmi potřeba,“ řekl Jaroslav Harman z protiepidemického odboru krajské hygienické stanice.
Na Jablonecku loni epidemie propukla. Původní předpoklad, že pocházela ze sezónního ovoce prodávaného na tržišti se nepodařilo prokázat. Pak začalo přibývat případů v komunitě narkomanů a lidí ze špatných socioekonomických poměrů. Jenže to už dnes přestává platit.
Mnohé školy se musejí vypořádat s tím, že některé děti mají na padesát dnů nařízený zdravotní dohled, pokud se například doma setkali s nemocným člověkem. Školy jim pak také vyčlení speciální toaletu, kterou pravidelně desinfikují.
„Několik takových případů, kdy se děti setkaly s nemocným, jsme měli. Teď máme jedno dítě. Děti zůstávají samozřejmě v anonymitě, aby se necítily vyčleněné,“ řekl Ladislav Chmelík, zástupce ředitele Základní školy Pasířská v Jablonci nad Nisou.
„Víc hlídáme mytí rukou, třídní musejí poučit žáky. O nákaze mluvíme i v hodinách,“ řekl Chmelík.
Pomůže očkování
Kromě důsledného mytí rukou radí hygienici i očkování. „Je velmi účinné. Dokonce ukazuje, že má trvalejší účinnost, než se dříve myslelo,“ zmínil Jaroslav Harman.
Podle hygieniků může očkování pomoci dokonce tehdy, když se nakažený člověk nechá naočkovat do sedmi dnů po styku s nemocným.
Jedno z úskalí nemoci je, že vylučování viru začíná tři týdny před prvními příznaky. Vrchol je dva až tři dny před tím, než člověku skutečně něco je. Inkubační doba žloutenky je mezi patnácti a padesáti dny. Zpravidla lidé onemocní kolem třicátého dne od nakažení.
