„Nevzdáváme se, podáme kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu,“ upozornila Šárka Dubská. A pokud ani ten nerozhodne v jejich prospěch, další na řadě bude Evropský soud ve Štrasburku.
Dubská společně se svou kamarádkou považují nepřijetí svých dětí do školky za diskriminační. Všechny podmínky totiž splnily, až na jedinou. Nejsou očkované.
Celý příběh začal už v roce 2014. Tehdy šla Šárka Dubská se svým tříletým synem k zápisu do jilemnické mateřské školy.
„Syna ve školce nepřijali, ne proto, že by nebylo místo, ani proto, že by byl příliš malý. Jediným důvodem bylo, že není očkovaný. Odvolali jsme se proto ke krajskému úřadu, který odvolání zamítl, a tak jsme podali žalobu ke krajskému soudu. Dlouho se nic nedělo. Takže v roce 2015 jsme celý proces opakovali znovu, zase jsme šli k zápisu, podali odvolání a žalobu, ovšem propracovanější. A teď máme rok 2016 a soud konečně rozhodl, bohužel naši stížnost zamítl, což nás ale moc nepřekvapilo,“ přiblížila maminka tří dětí.
Stejně jako ona očekával podobný výsledek soudního řízení i krajský úřad.
„Zákon jasně stanoví podmínku pro přijetí dítěte do mateřské školy, tedy, že musí mít řádná očkování. A krajský úřad jako odvolací správní orgán není ve správním řízení v pozici o tom polemizovat,“ uvedla Blanka Daníčková, mluvčí krajského úřadu v Liberci.
V naší republice existuje farmaceutická lobby, tvrdí matka
Také předseda senátu hradeckého soudu Jan Rutsch sdělil, že řada námitek žalobců a jejich důkazních návrhů směřovala k posuzování otázek, které soudům ve správním soudnictví nepřísluší.
„Otázky rozsahu povinného očkování či podoby očkovacího kalendáře jsou otázkami, které mají řešit v prvé řadě příslušné expertní orgány, anebo mají být předmětem politické diskuse, nikoli dokazování před soudem,“ upřesnil soudce.
Považujete nepřijetí neočkovaného dítěte do školky za diskriminaci?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 18. května 2016. Anketa je uzavřena.
Šárce Dubské ale vadí především fakt, že ač mají v ruce velké množství argumentů i vědeckých studií a podkladů, že celá legislativa okolo očkování je nesmyslná, nemají žádnou možnost, jak se proti ní bránit.
„Není se ale čemu divit, v naší republice existuje obrovská farmaceutická lobby, v očkování se točí opravdu velké peníze,“ dodává.
Česká republika na rozdíl od většiny Evropy, požaduje povinné očkování proti devíti nemocem. Podmínkou pro přijetí do školky je hexavakcína a jedna dávka proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. A právě očkování proti posledním třem jmenovaným nemocem je podle Dubské zbytečné.
Největší riziko nesou sami děti, říká lékař
„Jsou to běžné choroby. Jako děti jsme je prodělaly a máme proti nim doživotní imunitu. A naše děti mají dostat vakcínu, která má značná rizika, může je poškodit a stejně není stoprocentní. Je to zbytečná věc, jen si na tom mastí kapsu farmaceutické firmy,“ dodává žena.
Ani liberecký lékař Martin Zítek nevidí žádný odborný důvod pro to, aby školky nepřijímaly neočkované děti.
„Nejsou žádným přenašečem nemocí, naopak, největší riziko, že nejsou očkované, to představuje pro ně samotné. Abych pravdu řekl, tak tuto sankci moc nechápu, ze strany státu je to nešťastné, zvlášť, když pak stejně půjdou do školy, kde už se očkování nevyžaduje,“ zdůraznil lékař.
I když musí čelit řadě překážek a smířit se s tím, že děti nebudou moci jet zřejmě ani na letní tábor, má Šárka Dubská jasno. Děti očkovat nebude. A nerozumí tomu, proč má být pro své svobodné rozhodnutí diskriminována.
„Je tím dotčeno právo našich dětí na vzdělání, zasahuje to do chodu celé rodiny. Nemohu se vrátit do práce, takže rodina je zasažená i po ekonomické stránce. Přitom je to všechno nesmysl,“ je přesvědčená žena.
