Zdeněk Letovanec - těžké ublížení na zdraví ve stadiu pokusu a ohrožování zbraní, Robert Balaž - podvod, Marek Beneš - drogové delikty. Tři muži, kteří by se v běžném životě nejspíš ani nesetkali, teď vedle sebe pracují v dílně, kde montují svítidla.
Když jim skončí osmihodinová směna, nejdou domů, ale vrátí se zpátky na celu. Patří mezi více než 270 odsouzených ve Věznici Rýnovice, kteří pracují.
„Jsem tu už čtvrtým rokem, devět měsíců tady pracuju. Je to pro mě únik. Něco si vydělám, i když moc to není, zvlášť, když se z toho odepíší všechny náklady, a taky dluhy. Kapesné stačí jak komu, podle toho, kdo co má rád, já mám třeba rád jídlo a ženský,“ svěřil se Zdeněk Letovanec.
Vedle něj kompletuje svítidla Robert Baláž. Ten se ve věznici vyučil obráběčem kovů a v dílně pracuje už asi rok.
„Trest mi více utíká a mám i větší výhody, třeba každé pondělí si můžu nakoupit, poplatím dluhy, zaplatím alimenty,“ vypráví muž, který od soudu odešel se sedmiletým trestem za podvod. Splatit má přes půl milionu korun.
Podobnou částku dluží i Marek Beneš. Toho do vězení dostaly drogy, z osmiletého trestu už si polovinu odseděl. V dílně pracuje tři měsíce, předtím docházel do Jablotronu.
„Tady dělám vstupního kontrolora, to, co ostatní zkompletují, přijde ke mně, já tam dám trubky a pak zkusím, jak to svítí. Pracovní dobu mám osm hodin a vydělám si čtyři a půl tisíce. Z toho mi na kapesném zbude asi osm set. To, že můžu pracovat, je fajn, čas mi jinak utíká a ještě můžu umořovat dluhy,“ dodává.
Pracují tři čtvrtiny vězňů
V rýnovické věznici je v současné době 531 odsouzených. „Zaměstnáváme jich čtyřiasedmdesát procent. Montují například zásuvky, zářivky, provádějí finální úpravu odlitků a nově mají na starosti i údržbu zeleně v kraji. Zhruba šedesát vybraných odsouzených pracuje i mimo střeženou část věznice,“ uvedla mluvčí Věznice Rýnovice Monika Králová.
Například jen do firmy TI Automotive AC, která s věznicí spolupracuje už od roku 2012, dochází dvaapadesát vězňů.
„Pracují na třísměnný provoz a na desetičlennou skupinku dohlíží vždy jeden mistr. Setkali jsme se i s tím, že někteří naši zaměstnanci mají z odsouzených strach, bojí se, že jim třeba ublíží. Ale pak jsou i opačné případy, třeba když se naše zaměstnankyně zamilují do vězně. Sice platí přísná pravidla a jiné, než pracovní vztahy nejsou dovoleny, ale tomuhle poručit nemůžeme,“ dodává personalistka firmy Jana Hejzlarová.
Chceme novou halu, říká ředitel věznice
Podle zástupce generálního ředitele vězeňské služby Jiřího Štengla je pro firmy finančně výhodnější, když zaměstná odsouzené.
„Náklady jsou výrazně nižší než pro civilní zaměstnance. Odsouzení dostávají mzdu čtyři a půl tisíce korun za měsíc, což je o polovinu méně, než je základní mzda. Jsou schopni dělat jak tu nejhrubší práci, tak i tu kvalifikovanější, omezeně se na ně vztahuje zákoník práce a samozřejmě odpadají i náklady spojené s placením dovolené, na tu odsouzený nárok nemá,“ zdůraznil zástupce.
Náklady na jednoho vězně na den se pohybují kolem dvanácti set korun. Z peněz, které si vydělají, jim stát strhne patnáct set korun měsíčně.
V rýnovické věznici hledají aktuálně práci pro 120 odsouzených. „Hledáme silného, stabilního partnera, který by byl schopen zainvestovat nebo postavit výrobní halu uvnitř věznice. To je nejrychlejší cesta k zaměstnávání odsouzených,“ zmínil ředitel rýnovické věznice Vlastimil Kříž. Odhaduje, že stavba vyjde na 40 milionů korun.
