Jedním z hlavních cílů, ke kterým má realizace nové koncepce dospět, je snížení počtu těch, kteří se po odpykání svého trestu do vězení opět vracejí. V Česku je toto číslo totiž dosti vysoké. Za mříže se opět vrací téměř tři čtvrtiny z nich.
Jednou z cest, jak toho dosáhnout, je umožnit vězňům během vězeňského pobytu studovat. Internetová výuka jazyků či vzdělávací kurzy přes počítače by tak za několik let mohly být v českých věznicích běžnou praxí.
Kromě vzdělání by se však měly zlepšit také pracovní možnosti pro vězně. V současné době ve věznicích pracuje jen polovina práceschopných vězňů, zbytek nedělá nic. Možností, jak zvýšit vězeňskou zaměstnanost v nápravných zařízeních mají být například vězeňská pole, pekárny, restaurace či vězeňský chov dobytka.
Zejména pravidelné pracovní návyky a získaná kvalifikace jsou podle odborníků to, co propuštěným vězňům následně chybí. Jejich uplatnění na trhu práce je proto mizivé a oni se často opět uchylují k trestné činnosti.
Kromě většího množství pracovních příležitostí má však vězně k práci motivovat i navýšení finanční odměny za ni. V roce 2014 si pracující trestanec vydělal v průměru 3 700 korun měsíčně. Podle Rady vlády pro lidská práva výše odměn zamrzla již v roce 2000 a od té doby se nezvyšuje. Část vydělaných financí navíc vězeň odvádí justici. Dále se také dohlíží v první řadě na to, aby platil své pohledávky, které má mimo věznici.
Je zřejmé, že modernizace českého vězeňství nebude levná. Na jakou částku by se měla vyšplhat, to se v dokumentu nepíše. Nicméně se v něm kalkuluje s dotacemi z EU, Norskými fondy či vlastním výdělkem.
Podívejte se, jak to vypadá v české věznici:
10. února 2015 |