Začala bych otázkou, na kterou se nejde nezeptat. Jak jste zvládli koronavirovou pandemii?
Máme několik provozů. Kromě pivovaru ještě hotel a dvě restaurace, jednu máme v areálu pivovaru ve Cvikově, druhou v Praze. Na hotel a restaurace samozřejmě dolehla krize nejvíce, protože jsme je museli úplně uzavřít. Respektive jednu jsme ani nestihli otevřít. Pražská restaurace ve Vodičkově ulici měla zahájit provoz 1. dubna a k tomu už nedošlo. Na její otevření jsme se přitom připravovali už od podzimu, kdy zde probíhala nákladná rekonstrukce. Investovali jsme do ní ale tolik, že jsme se rozhodli ji otevřít i v době, kdy se hospody spíše zavírají. Otevřeli jsme 25. května, a přestože nemáme srovnání, tak jsme očekávali větší návštěvnost. Praha je ale momentálně vylidněná, chybí turisté a místní se teprve začínají vracet do kanceláří. Věříme ale našemu konceptu značkové restaurace, kdy nabízíme výborné řemeslné pivo od nás z pivovaru a současně i kvalitní jídlo, které garantuje známý šéfkuchař Jiří Král.
A také šly na některých místech dolů ceny.
To ano. Ale my je nemáme nastavené na zahraniční turisty. Rozhodně jsme nechtěli prodávat pivo za dvě stě korun. Od počátku počítáme s normálními, odpovídajícími cenami. Musíme ale dát čas tomu, aby si nás lidé našli a rádi se vraceli.
Jak jste na krizi zareagovali?
Ze začátku to byl šok. Nevěděli jsme, co se bude dít, jak plánovat výrobu piva, co bude s pivem, které už bylo stočené do sudů, nebo zrálo ve sklepě. Snažili jsme se samozřejmě co nejvíce omezit ztráty. Restaurace byly zavřené, takže jsme museli přejít na jiný typ prodeje. Místo sudů jsme mnohem více prodávali pivo v lahvích a malých soudcích přímo v pivovaru, zřídili jsme e-shop, což samozřejmě výpadek nepokrylo. Konec zimy je pro pivovar obecně horší období. V březnu jsme se těšili, že to konečně rozjedeme a do toho přišla krize. Bylo to hodně těžké. Nepomohlo ani počasí, v momentě, kdy se mohla otevřít alespoň zahrádka u naší restaurace, začala být zima.
Jaké máte ztráty?
Nemáme ještě přesně vyčíslené jednotlivé provozy, procentuální propad je ale velký. Nejhorší pro nás byl duben, kdy jsme byli zhruba na padesáti procentech. V květnu už se to naštěstí začalo zlepšovat. Pořád nám ale bude chybět řada letních akcí, na které jsme dodávali naše pivo, jako jsou čarodějnice, malé hudební festivaly, pivní slavnosti, poutě… Museli jsme zrušit i akce, které se měly konat přímo u nás v areálu pivovaru. Něco se sice obnovuje, ale pomalu.
Zapojili jste se do kampaně Zachraň pivo. Pomohla vám?
Ano, ale určitě to nenahradilo celý výpadek, protože se neprodávaly padesátilitrové sudy, ale jen lahve. Ale lidé se zachovali velice dobře. Snažili se nejen nás, ale i ostatní minipivovary podpořit nákupem piva. Měli jsme z toho dobrý pocit, i psychicky to samozřejmě pomohlo. Díky této kampani začali přicházet i noví zákazníci, kteří naše pivo ochutnali. Určitě to byl výborný nápad, který se realizoval během několika dnů, a který pro nás byl velkou vzpruhou.
Vyrábíte nepasterované pivo. Museli jste jej v době, kdy byly restaurace zavřené, také vylévat?
Část piv jsme museli vylévat. Šlo především o pivo, které zůstalo v sudech v zavřených restauracích. Ale řádově toho naštěstí nebylo tolik, jednalo se o desítky hektolitrů.
Jak probíhal provoz v pivovaru? Museli jste jej omezit?
Museli. To, co jsme měli stočené v lahvích, jsme prodali, pak jsme museli provoz pivovaru zhruba na dva týdny zavřít. Nebylo ale možné jej nechat odstavený dlouho, protože část výroby se musí zachovat. Například se musí udržovat kvasnice nebo pečovat o pivo, které zraje ve sklepě. V průběhu dubna jsme postupně začali výrobu opět obnovovat. Naštěstí se nám podařilo rychle přeorientovat, co se týče prodeje. Během několika dnů jsme zřídili e-shop, který se rychle ujal. Úspěšný byl i prodej přes internetový obchod rohlik.cz. Nárůst byl obrovský, protože se lidé báli chodit do obchodů a hodně objednávali dovážku. Kromě toho jsme pokračovali ve vyjednávání s obchodními řetězci.
Už jste se dostali na běžnou úroveň?
Obsazenost hotelu a produkce pivovaru už se dostává na srovnatelnou úroveň jako vloni. Lidé už naštěstí chtějí chodit i do hospod a návštěvnost se postupně zvedá.
Museli jste propouštět?
Pro zaměstnance restaurace a hotelu jsme využili podporu státu, takzvaný kurzarbeit. Z pivovaru odešli dva lidé, ale z kmenových zaměstnanců nikdo. Na první týdny jsme využili čerpání dovolených, pak už se zaměstnanci začali vracet.
Kromě restaurace v Praze jste měli v plánu i další investice? Budete je realizovat?
S většími investicemi teď budeme muset počkat. Chtěli jsme rozšířit restauraci ve Cvikově. Stávající má osmdesát míst, což nám, když jsou nějaké větší akce, přestává stačit. Rádi bychom kapacitu zdvojnásobili a otevřeli také zahrádku na druhé straně budovy, směrem k rybníku. Původně jsme chtěli rozšíření restaurace dokončit už letos v létě. To ale nevyjde, stavbu jsme zatím zakonzervovali. Chtěli jsme také investovat do technologií přímo v pivovaru, což jsme odložili na podzim. A posunuli jsme i otevření pekárny v areálu pivovaru. Připravujeme zde klasickou, řemeslnou pekárnu, ve které by fungoval jen místní prodej. V delším horizontu je pak i otevření wellness a dalších ubytovacích prostor.
Uvažujete o větší expanzi do kamenných obchodů?
Do několika řetězců už dodáváme. Naše pivo si mohou koupit lidé v supermarketech v Liberci, Ústí nad Labem nebo Praze. Začali jsme spolupracovat i s dalšími, například Norma nebo Globus mají program na podporu minipivovarů. Prodej v obchodech se výrazně zvedl.
Máte vůbec kapacitu zvednout produkci?
Máme. Stále jsme pod hranicí deset tisíc hektolitrů za rok, pod kterou zřejmě zůstaneme i letos. S drobnými investicemi bychom ale mohli výrobu zvednout na dvacet až dvacet pět hektolitrů za rok.
To byste pak překročili hranici minipivovaru, která je teď definována deseti tisíci hektolitry za rok?
To ano. My ale nejsme klasický minipivovar. Ten funguje trochu jinak. Soustředí se především na prodej ve své hospodě a nemá ambice rozvážet pivo někam dál, protože je to pro něj složité. V momentě, kdy vstoupíte na trh, potřebujete se prosadit i v ostatních restauracích, ocitnete se v konkurenci velkých pivovarů. Minipivovary proto prodávají jen ve speciálních obchodech nebo na akcích. To je pro nás spíše okrajové. Nejsme zaměření na speciály, ty vaříme pouze v zimě pro zpestření. Většina naší produkce je tradiční české spodně kvašené pivo, ale jen malou část prodáme ve vlastních restauracích. Musíme mít dostatečnou síť restaurací, kam pravidelně zavážíme a kterým musíme nabídnout i nějakou formu podpory, abychom si je udrželi. Takže samozřejmě jednáme o cenách, aby byly přijatelné, zvlášť tady v regionu. Musíme je vybavit technikou, sklenicemi, výčepy… To už pro malé pivovary není únosné. Naší konkurencí už tedy jsou velké pivovary, přestože roční produkcí spadáme mezi malé.
Budete nabídku piv rozšiřovat?
Zatím zůstaneme u našich pěti druhů piv, které mimo sezonu doplňujeme speciály. V létě máme takovou spotřebu, že bychom ani speciály nestíhali vařit.
Které pivo je nejoblíbenější?
Tradiční ležák Klíč 12°, ale dohání ji Luž 11°, která je jako jediná filtrovaná a je oblíbená v létě. A zájem roste i o „osmičku“. Neskromně bych řekl, že je to nejlepší osmička široko daleko. Prodává se jako klasické letní pivo, restaurace ji podávají k obědům a dodáváme ji i sklářům do hutí na doplnění pitného režimu.
