Již přes dvacet základních, středních i vysokých škol nabízí v Sasku kurzy českého jazyka. Například gymnázium Friedricha Schillera v Pirně vyučuje český jazyk již od roku 1992. V Sasku navíc existuje i síť dvojjazyčných mateřských škol.
Jaká je motivace mladých Němců učit se jazyku Hrabala či Haška?
„Často jde o fakt, že je to jazyk souseda. Někdy je motivací zájem o českou kulturu, spousta mladých lidí je třeba fascinováno Prahou. Dalším faktorem jsou jistě české kořeny prarodičů, kteří byli v roce 1945 z Čech odsunuti. Může jít i o potomky emigrantů, kteří již schopnost mluvit dobře česky ztratili,“ vysvětluje Alena Hrachová, členka předsednictva spolku Přátelé Česko-německého fora mládeže, které dlouhodobě spolupracuje s německými studenty, kteří mají zájem o výuku češtiny.
Hrachová se domnívá, že mladá generace našich sousedů již neřeší kontroverzní otázky odsunu, Sudet či konce druhé světové války.
„To téma již je pro ně vyřešené. Dnes je daleko více zajímají témata jako je Evropa, ekologie, příhraniční spolupráce. Ale mají rádi třeba i českou hudbu,“ popisuje Hrachová.
Publicista a lektor kurzů češtiny pro německy mluvící cizince Martin Ulbrich si myslí, že pokud čím dál více Němců bude hovořit česky, může to zbořit určitou averzi mezi oběma národy, která je podle něj dnes už spíše na straně Čechů.
Čechům se do němčiny tolik nechce
„Různé studentské průzkumy ukázaly, že více než pětina českých žáků pociťuje averzi k němčině kvůli historickým událostem. Co ale zmohou mladí Němci a Češi s tím, co se událo před více než sedmdesáti lety během světové války a odsunu? Možná, že díky lepší vzájemné komunikaci začneme brzy i racionálně uvažovat,“ říká Ulbrich.
„Němci z pohraničních oblastí, kteří navštěvují kurzy češtiny, se snaží porozumět nejen našemu jazyku, ale i tradicím a kulturním specifikům. V rámci kurzů například absolvují spoustu přednášek a exkurzí se silnou vazbou na českou historii. Také se zájmem sledují politické dění v České republice.“
Ulbrich dodává, že se česky nechtějí na kurzech učit jen školáci a studenti středních a vysokých škol, ale také například dospělí lidé a také senioři.
Na zvýšený zájem o češtinu za hranicemi České republiky reagují mimo jiné i historici ústecké a drážďanské univerzity. Ti loni začali sepisovat česko-saskou učebnici dějepisu. Netradiční dějepisná kniha prý bude nabourávat stereotypy, podle nichž se může zdát, že soužití těchto dvou národů vždy vycházelo především ze vzájemných konfliktů.
Kniha má vyjít v nákladu dvou tisíc výtisků v češtině a ve stejném počtu i v němčině. Zda ale učitelé zařadí téma do výuky, bude záležet na rozhodnutí jednotlivých škol.
I když bažení po češtině ze strany Němců sílí, u nás je zájem o němčinu spíše vlažný. Počet dětí, které se učí německy, se v posledních dvaceti letech snížil o polovinu, mladí lidé preferují angličtinu. V České republice přitom působí tisíce německých firem.
