Když se na operační středisko hasičů dovolá Liberečan a řekne, že U Mrtvolek došlo ke krizové situaci, tak dispečer – lidových názvů neznalý – nebude mít ani ponětí, o jakou lokalitu v Liberci jde. Díky mapě Živá jména si může název zadat do svých podkladů a zjistí, že má vyslat jednotku do parku v Budyšínské ulici poblíž bazénu.
„Hasiči nemají jen tento zdroj, ale mapa jim může pomoci s upřesněním informace od volajícího. V krizové situaci se to živé, lidové jméno docela často využívá,“ říká geoinformatik Daniel Vrbík z Technické univerzity v Liberci (TUL).
S bohemistou Václavem Lábusem tvořili mapu Živých jmen zhruba tři a půl roku. Jejím cílem je poznat místa, podle kterých se Liberečané v běžném životě orientují, ale na turistické mapě by je člověk jen těžko dohledal.
„Když si chceme domluvit schůzku na konkrétním místě, nepoužijeme k jeho pojmenování přesnou adresu nebo souřadnici, ale opis toho místa. Řekneme třeba, že se sejdeme „pod hodinama“, což je terminál MHD s největšími libereckými hodinami,“ přibližuje Vrbík.
Pomohlo 1 500 dobrovolníků
Dodneška se jim podařilo nasbírat přes 3 100 neoficiálních jmen z Liberce a Stráže nad Nisou. S jejich určováním jim pomohlo přes 1 500 dobrovolníků. Nyní skončila třetí a poslední fáze výzkumu, kdy měli místní obyvatelé za úkol vymezit prostor, ke kterému se konkrétní označení vztahuje.
I po ukončení projektu zůstává mapa otevřená, nově do ní mohou zaznamenávat své podněty pouze registrovaní uživatelé.
„Mapa je pořád aktivní a živá. Nejde tam přispívat už anonymně, jména, která se tam dostanou, prochází schvalováním. Naposledy přibylo za den asi šest jmen,“ prozrazuje Vrbík.
Poslední dobou ale už moc nových záznamů nemají, po těch letech je těžké najít někoho, kdo by si vybavil jméno, které v databázi už nefiguruje.
Podle Vrbíka nejčastěji vznikají lidové názvy zkrácením oficiálního jména dané lokality nebo jeho nespisovným vyjádřením. Málokterý Liberečan by si domluvil rande ve Fügnerově ulici, mnohem častěji by šel na Fügnerku nebo Na Fídu.
Objekt se specifickým tvarem
Další motivací pro vznik nového označení je objekt, který se v určitém místě nachází a má třeba specifický tvar.
Kulturní dům znají lidé jako Obrácený necky, Rakev nebo Kachlíkárnu, kdežto rektorát Technické univerzity je mezi studenty a místními známý spíše jako Pentagon, Trychtejř, Mixér nebo Půlkýbl.
„Dalším z cílů bylo poznat jazykovou krajinu Liberce. Živá jména, která se objevují v neoficiální komunikaci, dost často reflektují historii. Soukeňáku se říkalo Gottwalďák, někteří lidé ho tak pojmenovávají nadále,“ popisuje Vrbík.
Podobně to je s lokalitou u Plazy, které místní říkají Díra. A to i přesto, že zející jámu už dávno překryl obchodní dům. Ostatně Děr je v Liberci podle aplikace hned několik.
Největší přínos mapy Živých jmen podle Vrbíka spočívá v tom, že se podařilo zachytit jména, která existují jen v ústní komunikaci. „Postupně mizí a řada z nich se zapomíná, lidé je přestávají používat,“ upozorňuje.
Inspirace pro novou zástavbu
Mapová aplikace může posloužit nejen k prohloubení znalosti místních či k jejich pobavení, ale i pro samotné město. Vrbík ji vnímá jako zásobárnu jmen, ze kterých lze čerpat například pojmenování nové zástavby či parku.
„Když vznikne nová ulice a město potřebuje oficiální pojmenování, může mapa sloužit pro inspiraci. Je z ní zřejmé, jaká pojmenování lidé ve své mluvě používají. Nemusí se tak složitě vymýšlet nové názvy typu Meruňková nebo Švestková, které mohou být kdekoliv. Ulice se bude jmenovat tak, jak tomu místu lidé vždycky říkali. S novým názvem se pak lépe ztotožní,“ vysvětluje Vrbík.
Příkladem dalšího nicneříkajícího pojmenování je podle něj Park Nové Vratislavice, kterému se vždy říkalo U Rušičky. „Je to návod, jak mohou samosprávy postupovat, aby nová a oficiální jména veřejnost akceptovala. A nevymýšlely se od stolu názvy, které k danému území nemají vztah,“ shrnuje geoinformatik.
Výsledky třetí fáze výzkumu, konkrétně prostorové vymezení Papírového náměstí, využil také Liberec pro zadávací dokumentaci na přestavbu Papírového náměstí. „To vlastně oficiálně neexistuje, je jen Papírová ulice,“ konstatuje Vrbík.
Město chtělo vědět, kde přesně se Papírové náměstí podle místních nachází. Podobnou mapu zpracovali Lábus s Vrbíkem i pro oblast Mšena nad Nisou nebo ve Frýdlantě. Jejich aplikaci pro sběr dat použily také Slapy.
„To je případ obce, která nemá oficiální názvosloví, pojmenované ulice. V rámci spolkového života tam chtěli poznat místní názvy a vytvořit si podle nich mapu,“ uzavírá Vrbík.
Poznatky ze svého výzkumu chtějí autoři zpracovat do tištěné mapy nebo publikace. Ta by mohla vyjít letos na podzim nebo na jaře příštího roku.
