Obec totiž nemá personál, který by poštu obsluhoval, bojí se další administrativní i finanční zátěže. Strach má i z toho, že pokud by poštovní služby měl pod sebou soukromník, může zkrachovat a s ním odejít i tato služba. Podobný problém jako ve Vyskři aktuálně řeší i ve Zlaté Olešnici na Jablonecku či v Bílém Potoce na Frýdlantsku.
„Jako obec nemáme na provozování pošty lidi, ani soukromníci, co zde mají obchod, do toho jít nechtějí. Podstatné je hlavně to, že pokud tady zůstane klasická pobočka, tak pošta je povinna v době, kdy je její obsluha nemocná či čerpá dovolenou, sem poslat někoho na záskok. Kdyby to byla pobočka Partner, tak je to horší. Kdo by nahradil lidi z obce nebo od soukromníka? Oni sice tvrdí, že by se to nějak vyřešilo, ale mohou sem poslat člověka, který s tím nemá zkušenost a bude to kontraproduktivní,“ zlobí se starosta Vyskře Jan Kozák.
„Navíc pokud by to měl soukromník, může nám za rok říci, končím. Sice může dostat od pošty nějaké sankce, ale pro nás by to znamenalo, že tu pošta už nebude. To by se v případě klasické pobočky stát nemělo,“ uvažuje starosta.
Pošta musí být v dosahu deseti kilometrů
Podle vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu musí být pošta v každé obci, která má více než 2 500 obyvatel. Současně má zůstat pošta v obci s menším počtem obyvatel, v níž měla dosud pobočku, ale musí tady fungovat matriční úřad, obecní stavební úřad nebo základní škola s prvním a druhým stupněm. To Vyskeř s necelou čtyřstovkou obyvatel nesplňuje. V tom případě je Česká pošta povinna zřídit pobočku v okruhu nejdále deseti kilometrů.
„Takže oni nám mohou tvrdit, že pošta bude pro Vyskeř zajištěná, ale už neříkají, že lidé budou třeba jezdit do Turnova,“ dodává Kozák.
Jiří Černý, starosta Zlaté Olešnice a zároveň krajský předseda Sdružení místních samospráv ČR, odmítá argumenty, že přechod kamenných poboček na Pošty Partner je kvůli ztrátovosti státního podniku.
„Za prvé nám nikdo nikdy neukázal žádná čísla o naší pobočce pošty, za druhé úvahy nad ztrátovostí pobočky v Olešnici jsou pro nás bezpředmětné, protože je to státní služba. Tak jako mají České dráhy linky, které jsou slabší a na něž doplácí, tak jsou pošty vytíženější, které by měly kompenzovat službu tam, kde nejsou pobočky tak vytížené. Je přeci jasné, že pošty na malých obcích nebudou výdělečné,“ říká Černý.
Nelíbí se mu také, že obce do pošt na svém území zbytečně investují. „Dáváme do poboček naše peníze, aby měla pošta lepší zázemí a teď se má rušit? Před třemi lety jsme objekt pošty u nás zrekonstruovali za pět milionů. Opravila se i pošta v nedalekém Kořenově. Jak pak máme lidem vysvětlit, že jsme dali peníze do něčeho, co pak odejde?“ ptá se starosta Zlaté Olešnice.
Občané o poštu nepřijdou, ujišťuje mluvčí
Starosta Bílého Kostela nad Nisou Jiří Formánek také odmítá, aby na území obce vznikla Pošta Partner.
„Nechci, aby na obec pošta přehazovala svoje vlastní povinnosti. Důležitá je i ta personální otázka, když paní tady onemocní, kdo si tam půjde sednout, já? To ani náhodou,“ říká Formánek.
Matyáš Vitík, mluvčí České Pošty kontruje, že obavy starostů jsou liché. „Pošta Partner je plnohodnotnou alternativou pošty. Rozdíl spočívá v tom, že je provozována třetí osobou, nikoli Českou poštou. Nejedná se tedy o rušení poboček, ale o změnu provozovatele. Z hlediska poskytovaných základních poštovních služeb není mezi pobočkou a Poštou Partner žádný rozdíl,“ říká Vitík.
Dodává, že jako první osloví Česká pošta s touto nabídkou vždy obec. „Pokud nedojde k dohodě, jednáme s místními podnikateli či spotřebními družstvy. Česká pošta musí podle vyhlášky Českého telekomunikačního úřadu zajistiti v dané lokalitě dostupnost poštovních služeb. V případě, že by došlo k ukončení smluvního vztahu, nemůže se tedy stát, že by občané o poštu přišli,“ upozorňuje Vitík.
