Letitý spor kolem bývalé oční léčebny v Machníně zřejmě spěje ke konci. Vedení Liberce je ochotné kdysi výstavní vilu vykoupit za 2,8 milionů korun.
„Když to nekoupíme, tak ten majetek nabude někdo jiný a budeme ve stejné pasti jako dnes,“ zdůvodňuje náměstek primátora Jiří Šolc (SLK).
Město totiž vlastní rozlehlý lesopark, uprostřed kterého problematická vila stojí. „Když to necháme být, tak nám uprostřed našich třiceti tisíc metrů čtverečních zůstane ostrůvek, který bude mít někdo jiný. Chceme to zcelit a pak si seriózně říct, jak ten prostor využijeme pro potřeby města. Nebo ho také můžeme jako celek výhodně prodat. Ta lokalita je velmi zajímavá,“ upřesňuje Šolc.
Liberec by tak koupí vily získal něco, čeho se před lety zbavil. V roce 1999 totiž vyhlášenou léčebnu, původně vilu textilního továrníka Adolfa Schwaba, prodal za 1,4 miliony Centru léčebné rehabilitace. Za ním stáli tehdejší dva podnikatelé a lékaři, Miroslav Samek a Vojtěch Kotek.
Cena byla podivně nízká
Opozice už tehdy upozorňovala na to, že cena je podivně nízká. Ve smlouvě se to vykompenzovalo tím, že majitelé mají povinnost dům po dobu deseti let využívat pouze pro zdravotní či sociální péči. Jenže k tomu nikdy nedošlo.
Do vily nešla ani koruna a nikdo se v ní nikdy pod hlavičkou Centra léčebné rehabilitace neléčil. Později honosná vila přešla na akciovou společnost Sanatorium Machnín, ve které byli lidé napojení na libereckou ODS. Ale ani pak tam žádný pacient nezavítal. Místo toho se objevil inzerát, že vila je na prodej za 19 milionů korun.
„Považuji to za typický příklad divokých privatizačních podvodů, které se tehdy děly. Šlo o jasné porušení smlouvy, bylo to absurdní,“ podotýká Šolc, který na celý případ tehdy upozornil jako předseda kontrolního výboru města.
Liberec měl sice předkupní právo, ale vlastníci to nechtěli respektovat. Navíc smlouva byla napsaná tak špatně, že kdyby město chtělo koupit vilu zpět, muselo by doplatit rozdíl mezi cenou, za jakou ji kdysi prodalo a cenou, jakou měla nemovitost na trhu. Čili za milion a půl ji prodalo a za 18 milionů by ji koupilo zpět.
Schylovalo se tak k velké právní bitvě. Jenže pak Miroslav Samek jako jeden ze spoluvlastníků zemřel a jeho podíl přešel na jeho matku. Ta však záhy také zesnula.
„Všechno pak přešlo na nějaké sestřenice v Praze a bylo to nevymahatelné. Navíc statutárním orgánům akciové společnosti Sanatorium Machnín vypršela funkční lhůta, nebylo s kým jednat. Až teď s insolvenčním správcem,“ uvedl Šolc.
O nákupu rozhodnou zastupitelé
Liberec se u likvidátora snažil uplatnit své předkupní právo, a získat vilu za 1,4 milionů, ale marně. „Dozvěděli jsme se, že už je to promlčené. Takže jediná šance, jak se k tomu zpátky dostat, je koupit tu kdysi krásnou vilu za 2,8 milionu. Na hlavní budovu je sice smutný pohled, všechno je rozkradené a zničené, ale součástí je i domek bývalého správce, který je dodnes obývaný a jehož hodnota je sama o sobě mnohem vyšší než cena, kterou máme teď zaplatit,“ podotkl primátor Jaroslav Zámečník (SLK).
„Myslím, že cesta, kterou se město chce vydat a koupit to, je správná. Byla by škoda ten objekt nevykoupit,“ souhlasí i náměstek primátora za ANO Jiří Němeček.
Konečné slovo ale budou mít zastupitelé na konci září. Očekává se k tomu veliká debata. Vzhledem k tomu, že ale i předchozí vedení města se o získání bývalé léčebny snažilo, je možné, že záměr nakonec projde.
