„Sprosťák“ Urban nakreslí seriozní historický komiks o dějinách Liberce

Humoristu Petra Urbana, autora několika milionů knížek s vtipy a duchovního otce postav Rudy Pivrnce, čeká práce na historickém komiksu. Připomene zapomenuté dějiny Liberce, například málo známou sedmiletou válku, kde se v roce 1757 u Liberce střetlo rakouské a pruské vojsko, ale také třeba odsun Němců.

Znáte ho hlavně jako autora kreslených vtipů - kameňáků se sprosťákem Rudou Pivrncem. Sám říká, že jich nakreslil už milion. Petr Urban ze Smržovky na Jablonecku však také ilustroval Haškova Švejka, Nerudovy Povídky malostranské, pohádky pro děti, namaloval Křížovou cestu a letos o Vánocích také první abstraktní obrazy.

Petr Urban

Kreslíř a ilustrátor Petr Urban žje ve Smržovce v Jizerských horách. Je autorem postavičky Rudy Pivrnce. Kreslený vtip mu poprvé uveřejnili v časopise Dikobraz 20. února 1985. Vytvořil již více čtyřicítku autorských knih a kalendářů.
Je rovněž známým a úspěšných sáňkařem, který se zúčastnil zimních olympiád v Calgary (1988) a v Albertville (1992). Je sedmnáctinásobný mistr republiky v jízdě na saních, poslední titul získal ve svých padesáti letech.

A nyní ho nejspíš čekají rovněž historické komiksy, jimiž chce sdružení Archa 13 upozornit na pozapomenutou nebo málo připomínanou historii Liberce a Libereckého kraje.

Nejen Pivrnec, ale i Křížová cesta nebo Ďáblova jízda

„Většina lidí si Petra Urbana zaškatulkovala jako kreslíře vtipů s Rudou Pivrncem,“ říká Petr Pimek z Archy 13. „Při návštěvách ve Smržovce jsme ho ale poznali jako strašně zajímavého člověka a umělce s přesahem daleko za Rudu Pivrnce. Pro spolupráci s ním jsme se rozhodli, když jsme viděli jeho Křížovou cestu. Teď mě zaujal jeho abstraktní obraz Ďáblova jízda. Prý na něj jenom plácal barvy, já na nich ale vidím desítky pozoruhodných tváří, postav a dramatických scén.“

Kromě Pimka reprezentuje Archu 13 rovněž liberecký archeolog Petr Brestovanský. Stal se známým díky nálezům z okolí Příšovic, které poskytly důkazy, že tam lidé žili již v době bronzové.

Archa 13 popularizuje také málo zmiňovanou bitvu, při níž se během sedmileté války střetlo u Liberce v roce 1757 rakouské a pruské vojsko. Archa 13 se snaží upozornit na dějiny Liberce a okolního kraje během druhé světové války a těsně po ní.

„Rádi bychom vydali pracovní sešity a později také učebnici o místních dějinách,“ tvrdí Brestovanský. „Vždyť v jediné encyklopedii je o rakousko-pruské bitvě u Liberce jediná věta. Málokdo už dnes ví o velkých táborech pro poválečný odsun sudetských Němců na liberecké Husově ulici a ve Stráži nad Nisou.“

Urbanův kreslířský rukopis má oslovit i školáky

Archa se věnuje rovněž dějinám hornictví na Liberecku. Komiksovými příběhy z polozapomenuté historie chce upoutat nejen dospělé, ale také děti. Pimek si myslí, že Urbanův kreslířský a ilustrátorský rukopis by se školákům líbil a historické komiksy by mezi nimi sklidily úspěch.

Urban již pro Archu namaloval postavu průvodce tajuplným libereckým podzemím - Arnošta Ryšáčka. Sdružení umístilo figurku na facebooku a čeká, co na ni lidé řeknou. Pak ji buď nechá, tak jak je, nebo ji dohromady s kreslířem upraví.

„Petra Urbana jsme získali také pro podporu charitativního běhu Předběhni nemoc,“ uvádí Pimek. „Výtěžek pomáhá onkologicky nemocným dětem z Liberecka a okolí. Nultý ročník jsme udělali loni.“

Urbana chtějí i pro charitu

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

Kromě článku o Petru Urbanovi naleznete v týdeníku 5plus2 také třeba rozhovor s houslistou Pavlem Šporclem.

Urban se do dobročinných akcí zapojuje dlouho. V minulosti se jeho kresby a ilustrace dražily třeba ve prospěch Nadace pro transplantaci kostní dřeně nebo handicapovaných dětí ve stacionáři Rváček v Lomnici nad Popelkou.

Archa pozvala Urbana minulý týden na besedu do krajské knihovny v Liberci, aby ho představila v podobě, v jaké ho lidé vesměs neznají. Dozvěděli se třeba, jak humorista ze Smržovky pracoval na smrtelně vážné Křížové cestě celý měsíc.

„Jeden obraz jsem maloval dva dny, vždycky od poledne do půlnoci. Ke konci jsem už měl vidiny a nemohl jsem dlouho usnout,“ svěřil se Urban.

Rovněž se podělil s posluchači v knihovně o zklamání, když farář v jeho rodné Smržovce odmítl vyvěsit Křížovou cestu v katolickém chrámu sv. Archanděla Michaela. Řekl mu, že ve Smržovce není vůle a zájem, aby byla Křížová cesta v kostele umístěna.

Urban v Liberci vyprávěl také o své vizi, že z kopií obrazů vytvoří v krajině klasickou Křížovou cestu. Pokud sežene peníze, pak obrazy umístí ve Střední Smržovce na kříže. Na konci cesty bude kaplička s rozhlednou.

Uvnitř bude kopie obrazu s Pannou Marií Malopolskou. „Malé Polsko je území, kde stojí náš dům,“ podotýká Urban. „Kdo obraz s Pannou Marií viděl, tvrdí, že se z něj šíří velká energie.“