Podnik vede svérázný Ludvík Berousek. Rukama mu prošla už tisícovka zvířat, z toho asi 400 šelem, které vlastnoručně odchoval. Mnohá z nich na Berouskovi zanechala svůj otisk.
„Nemám místo na těle, kde by se mi nějaké zvíře nepodepsalo,“ směje se šestašedesátiletý šéf zooparku.
Hlavu mu zdobí jizvy od jaguára a lva, žebra má zlámaná od zebry a nohu rozpáranou od velbloudích zubů. Roluje si límec mikiny a odhaluje rameno a ránu jen pár centimetrů od krční tepny.
„Tam mě před čtyřmi dny kousla samice černého pantera. Vlezl jsem do klece k jejím mláďatům, abych ji vyčistil. Ona si odšoupla šubr a dostala se ke mně, zakousla se mi do ramene. Já ji odhodil. Jen díky kluzké podlaze, kde ztratila akceleraci, mě pak už nedohnala. Být to na trávě, už tu nejsem,“ líčí jen tak mimochodem Berousek.
Epizoda s panterem ho ale nechává klidným. Mnohem víc řeší denní provoz zooparku, který je nejen vizitkou celé rodiny, ale i její obživou. Opodál opravuje klec tygrů Berouskův syn Robert, šrouby mu podává vnuk Robert a kolem na kole projíždí vnučka Helena.
„Jednou to převezmou oni. Jsou ještě malí, ale už teď se celý den motají kolem zvířat,“ hladí Berousek po vlasech vnoučata.
Zvířata si zahrála ve filmech i seriálech
Minizoo funguje vždy od května do konce září, v podstatě kopíruje turistickou sezonu u Máchova jezera. Na zimu se všechna zvířata odstěhují do zimoviště v pražské Bášti. Ale ani pak se nenudí. Berousek je pronajímá do filmů, seriálů a reklam. Kromě zdatného chovatele je totiž také cvičitel.
„Dneska se všechna zvířata cvičí na pamlsky. Máte dlouhý bič a na jeho špičce je umístěn kousek masa. Šelmu pak drezér vede, kam potřebuje. Neexistuje, že zvíře udeříte, to už si dneska snad ani nikdo nedovolí,“ vysvětluje Ludvík Berousek.
Jeho zvířata se mihla v desítkách snímků. Berouskův velbloud třeba nesl Lotranda k Zubejdě, tygr trápil ošetřovatele v seriálu O zvířatech a lidech. Jeho lvi pak zabíjeli křesťany ve slavném snímku Quo Vadis. Samozřejmě že jenom jako, díky kouzlu filmového střihu.
„Na to natáčení vzpomínám rád. Každý lev uměl něco jiného, jednoho jsme třeba naučili vytrhnout z náruče matky figurínu miminka, bylo to velmi působivé,“ vzpomíná Berousek a už se zamýšlí, co dalšího pro svá zvířata a zoopark vymyslí. Chtěl by pořídit americké aligátory.
„Příští rok je tu chci představit. České zoo je moc nechovají, což je škoda,“ uzavírá Ludvík Berousek.
