Tedy alespoň pokud neočekáváte rekonstrukci prvotního hříchu, nějaké to snědené jablko a náhled do intimního života Adama a Evy. To byste totiž byli zklamáni.
Muzeum v nové expozici, umožněné štědrým sponzorským darem manželů Anny a Bernarda Spitzerových (mimochodem rodičů současného 54. starosty New Yorku Eliota Spitzera), nabízí průlet dějinami lidské rasy prostřednictvím fosilií, vzorků DNA, genetických poznatků a spektakulárních modelů našich chlupatých biologických předků.
Počátky lidské rasy sahají více než šest milionů let do minulosti, přičemž díky molekulární biologii, genetice a utěšeně přibývajícím paleontologickým nálezům jsou prvopočátky člověka čím dál zřetelnější.
Stálá výstava využívá všech těchto poznatků a prostřednictvím do pěti částí rozdělené expozice se snaží zprostředkovat odpovědi na vědecky položené otázky "kdo jsme", "odkud přicházíme" a "kam vlastně lidský rod směřuje".
Výstava se rovněž snaží odhalit specifika lidského druhu, co nás odlišuje od našich předků, popřípadě co nás činí specifickým druhem - kupříkladu tváří v tvář faktu, že takřka 99% naší DNA máme společné se šimpanzem.
Pohled je to zajímavý - už jen kvůli tomu, že od doby objevení lebky tzv. neandertálce v německém údolí Neander v roce 1856 přibylo poznatků o příbuzných či vyhynulých druzích - například o tzv. "Hobbitech", jejichž pozůstatky byly nalezeny v Indonésii.
Kromě vzorků DNA, zhruba dvou stovek fosilií, primitivních nástrojů coby důkazů lidské tvořivosti na návštěvníka čekají diorámata či třírozměrné i malované rekonstrukce předků. Nehledě na mapy lidské migrace, videa apod.
Výstava je každopádně především velkým ilustrovaným vyprávěním o vývoji člověka - proto představuje i mytologická či náboženská vysvětlení počátků lidského druhu.
