Kvetoucí pastvinu vytvořil van Gogh v roce 1887 v Paříži. Stejně jako u jiných pláten tohoto období při práci použil svůj starší obraz, který přemaloval. Zmizel tak dřívější portrét ženy, který podle odborníků mohl být jednou z přípravných studií pro slavný obraz Jedlíci brambor z roku 1885.
S novým způsobem jak nahlížet pod svrchní vrstvu barev přišli chemici Joris Dik z univerzity v Delftu a Koen Janssens z univerzity v Antverpách. Jejich nový přístup spočívá hlavně v tom, že i když k analýze používají stejně jako jejich předchůdci rentgenové paprsky, je výsledkem nikoli černobílý, ale barevný snímek zakrytého obrazu.
Vědci obraz vystavují vysokoenergetickému rentgenovému záření v částicovém urychlovači. S jeho pomocí získají jakousi dvourozměrnou mapu umístění atomů jednotlivých prvků.
Se znalostí barevných pigmentů a jejich chemického složení pak dají dohromady barevný obraz. Vědí totiž například to, že atomy rtuti jsou součástí červeného barviva a atomy antimonu zase naznačují přítomnost žlutého pigmentu.
"Ve velkém detailu jsme zobrazili nos, oči - a to podle chemického složení," řekl Dik. Doplnil, že analýza čtvercového výřezu z prostředku obrazu, který má rozměry 18 krát 18 centimetrů, trvala asi dva dny. Vědci přitom museli za částicovým urychlovačem cestovat až do severoněmeckého Hamburku.
Nová metoda prý skýtá spoustu možností a zřejmě se bude dál využívat. "Byl jsem opravdu překvapený kvalitou toho snímku, který je pro budoucnost podobných výzkumů velkým příslibem," pochválil vědce znalec van Goghova díla kunsthistorik Teio Meedendorp.
Na druhou stranu je analýza v částicovém urychlovači velmi náročná a zdlouhavá - velkým problémem je i to, že částicových urychlovačů existuje v Evropě jen pár a žádný z nich není v Nizozemsku.
